Władysław Stanisław Reymont Orden de los libros (cronológico)

Die Erzählung beleuchtet das ländliche Leben im Polen des frühen 20. Jahrhunderts und bietet einen tiefen Einblick in die sozialen Strukturen und Herausforderungen der Bauern. In der Sommerausgabe wird die Geschichte in einem lesefreundlichen Großdruck präsentiert, der das Verständnis erleichtert. Die Neuübersetzung von Jean Paul von Ardeschah sorgt für eine moderne Lesart des Originals, während die künstlerische Umschlaggestaltung von Alfred von Wierusz-Kowalski das ländliche Thema visuell unterstreicht. Die Berliner Ausgabe von 2023 ist sorgfältig bearbeitet und bietet einen ansprechenden Zugang zu Reymonts Werk.

Der erste Band der vierteiligen Reihe von Wladyslaw Reymont entführt den Leser in das ländliche Leben Polens zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Die Erzählung, die zwischen 1901 und 1908 entstand, beleuchtet die Herausforderungen und Freuden der Bauern während der Erntezeit. In dieser Ausgabe wird der Text von Theodor Borken überarbeitet und in einem lesefreundlichen Großdruck präsentiert. Die Übersetzung stammt von Jean Paul von Ardeschah und wird durch eine ansprechende Umschlagabbildung von Alfred von Wierusz-Kowalski ergänzt.

Der zweite Band von Wladyslaw Reymonts "Die Bauern" thematisiert das Leben der Landwirte im Winter, wobei die Herausforderungen und Traditionen der ländlichen Gemeinschaft im Mittelpunkt stehen. Die Berliner Ausgabe von 2023 bietet einen durchgesehenen Neusatz, der von Theodor Borken bearbeitet wurde. Die Übersetzung stammt von Jean Paul und wurde ursprünglich 1912 veröffentlicht. Die großformatige Ausgabe in lesefreundlichem Großdruck präsentiert die eindrucksvolle Umschlagabbildung von Alfred von Wierusz-Kowalski und bietet einen tiefen Einblick in die soziale und kulturelle Realität der damaligen Zeit.

Der dritte Band von Wladyslaw Reymonts "Die Bauern" thematisiert den Wandel der Jahreszeiten und deren Einfluss auf das Leben der Dorfbewohner. In dieser Ausgabe wird der Text in lesefreundlichem Großdruck präsentiert und bietet einen detaillierten Einblick in die ländliche Gesellschaft zu Beginn des 20. Jahrhunderts. Die Neuübersetzung von Jean Paul von Ardeschah und die sorgfältige Bearbeitung durch Theodor Borken machen das Werk zugänglich und ansprechend. Begleitet wird das Buch von einer ansprechenden Umschlagabbildung, die die kulturellen Aspekte der damaligen Zeit widerspiegelt.

Chłopi - powieść Władysława Stanisława Reymonta została opublikowana w odcinkach w latach 19021908 w Tygodniku Ilustrowanym, wydana w latach 19041909 w Warszawie w wydawnictwie Gebethner i Wolff. Pisarz otrzymał za ten utwór literacką Nagrodę Nobla w 194.Powieść ukazuje życie społeczności zamieszkującej wieś Lipce na przestrzeni czterech pór roku.

Przestawiamy jedną z najwybitniejszych polskich powieści, nagrodzoną Nagrodą Nobla w 1924 r. Powieść, zwana czasem epopeją chłopską, przedstawia życie wiejskiej społeczności polskiej wsi Lipce na tle zmieniających się pór roku - od jesieni do lata. Razem z mieszkańcami czytelnik przeżywa ich kłopoty i radości, uczestniczy w obchodach świąt i uroczystości religijnych, bierze udział w procesach sądowych i konfliktach między różnymi grupami społecznymi.

Bunt to ostatnia powieść Władysława St. Reymonta (1867-1925), polskiego pisarza, laureata Nagrody Nobla w dziedzinie literatury. W 1922 r. powieść była publikowana na łamach Tygodnika Ilustrowanego, natomiast wydana w postaci książki w 1924 r. Autor, wkrótce po zwycięstwie Polaków w bitwie warszawskiej, broniących swej tylko co odzyskanej Ojczyzny przed bolszewicką nawałą, postanowił napisać powieść w formie alegorycznej baśni, opowiadającej o buncie zwierząt przeciwko człowiekowi. Powieść ta jest jego osobistą refleksją na rewolucję rosyjską a równocześnie krytyką jej ideologii. Chociaż z niesmakiem odnosił się do dzikiego kapitalizmu, czemu dał wyraz w Ziemi Obiecanej, to skutki popadnięcia w drugą skrajność go przeraziły. Na ziemi każda utopia pozostaje tylko utopią i wszelkie próby narzucenia jej, zwłaszcza poprzez rewolucję, mimo początkowo najlepszych intencji, zawsze kończą się tym samym – śmiercią setek, tysięcy a nawet milionów niewinnych w przeważającej większości ofiar. Oczywiście rewolucja pożera też swoje dzieci. Nic dziwnego, że w PRL-u powieść ta znalazła się na indeksie książek zakazanych. Bunt o ponad dwadzieścia lat wyprzedził wydanie Folwarku zwierzęcego G. Orwella i być może gdyby nie ów zakaz, to on stałby się światowym bestsellerem dla tego gatunku literackiego.

Klasyka literatury w nowej edycji to znakomity pretekst, by powrócić do dzieł wybitnych i ważnych – przypomnieć je sobie, przeżyć i zinterpretować na nowo lub odkryć, czytając po raz pierwszy. Seria obejmuje arcydzieła polskiej i światowej literatury pięknej – utwory, które mimo upływu lat wciąż zachwycają, intrygują, wzruszają i skłaniają do refleksji.

Tekst oparty na wydaniu: Władysław St. Reymont, Pielgrzymka do Jasnej Góry. Wrażenia i notatki.

Reymont w powieści godnej Dostojewskiego. Początek XX wieku, polskie miasteczko gdzieś na południu, kapitalizm powolutku wypiera szlacheckie porządki, panowie zostają bez pieniędzy, bogacą się dawni służący Kolejowy kasjer, zdegradowany szlachcic, upokorzony pracą i swoim życiem ucieka w marzenia o innym świecie, o wielkich podróżach, o cudownych miastach i realizuje je. Reymont z ogromnym talentem umie przybliżyć najdrobniejsze elementy opisywanej rzeczywistości a przy tym ukazać szeroki przekrój społeczny. Goście poczekalni dworcowej - to zapis całej hierarchii, całego polskiego patrzenia na siebie i na otaczającą rzeczywistość a jest to zapis uważnego, dociekliwego, głęboko pełnowymiarowego obserwatora, który czuje wszystkimi zmysłami.

In 1894, Władysław Reymont, one of Poland's most important writers, went on a walking pilgrimage from the right bank of Warsaw to Jasna Góra, Poland's most important Marian shrine in Czestochowa. He went as a journalist to cover the pilgrimage for the press rather than out of piety. Quickly, however, he was won over by the simple but deep faith of the pilgrims, mostly simple peasants among whom he felt like an outsider. Available in English for the first time, A Pilgrimage to Jasna Góra is a masterpiece of late-nineteenth century journalism filled with astute sociological observations of the Poles and their faith under Russian domination and richly sensuous descriptions of the beauty of the Polish countryside.

De origen campesino. recorrió Polonia trabajando como actor. Retirado como novicio en el convento de Czestochowa. inició su actividad literaria en 1895. Su obra narrativa expresa los ideales del neoespiritualismo polaco. ligado a una moral tradicional y estática. Su celebridad se basa esencialmente por su obra cumbre. Los campesinos. dividida en cuatro partes que llevaban los nombres de las estaciones del año. una extensa novela épica en la que narra un año de la vida de un pequeño pueblo polaco. En 1920 Reymont era ya una personalidad reconocida y con fama internacional. reflejando en toda su producción literaria los tiempos que le tocó vivir. cuando Europa era un hervidero con una guerra mundial. revoluciones. cambios políticos y sociales o la recuperación de la independencia de su país

In der Opiumhöhle. (Übersetzt von Olaf Kühl). Wallfahrt nach Jasna Góra. (Übersetzt von Olaf Kühl). Vor dem Morgengrauen. (Übersetzt von Renate Schmidgall). Eine Traumgeschichte. (Übersetzt von Renate Schmidgall). Am Abgrund. (Übersetzt von Olaf Kühl). Im Cholmer Land. (Übersetzt von Olaf Kühl).

V lekárni - Smrť - Metelica - Tomek Baran - Pri robote - Lili - V jesennú noc - Spravodlivosť - Na rúbanisku - Jedného dňa - Jaśkove ambície - Oračka - Údel

Román poľského spisovateľa, nositeľa Nobelovej ceny. Dej sa odohráva vo veľkom meste Lodži v roku 1880. Toto mesto sa v tomto období prudko rozvíjalo a stalo sa zasľúbenou krajinou pre nemeckých, židovských i poľských priemyselných podnikateľov, bezohľadne navzájom súperiacich, pre skrachovaných šľachticov, kšeftárov, ale zároveň aj klamnou nádejou pre zástupy zbedačených sedliakov a pre tisícky ľudí zo zastrčených dedín a mestečiek. Hrdinami románu sú traja priatelia: Nemec, Žid a Poliak, ktorí sa tiež chcú podieľať na hospodárskom zázraku a sú preto schopní obetovať všetky ideály a morálne zábrany.

Lodž z přelomu 19. a 20. století. Toto dílo mělo být jakousi monografií o moderní „zaslíbené zemi“, jak autor obrazně nazval průmyslovou Lodž z konce 19. století. Reymont pracuje se spoustou plasticky vykreslených obrazů, které jednak posouvají děj dále a jednak názorně zachycují spleťproblémů a charakteristických rysů lodžského života. Jako jeden z hlavních problémů vystupuje do popředí národnostní antagonismus, který se projevuje stálým mocenským soupeřením tří národnostních skupin. Jejich reprezentanty jsou „tři lodžští bratři“, přátelé Baum, Welt a Borowiecki. Kniha má být kritikou vzmáhajícího se kapitalismu. K tomu si nemohl vybrat prostředí typičtější, než byla tehdejší Lodž pulsující honbou za ziskem, při níž však lidská srdce zůstávala chladná.

V rámci štyroch ročných období rozohráva sa zaujímavá a vzrušujúca dráma ľudských osudov. Zápas človeka s prírodou, s ľudmi blízkymi i cudzími s pánmi i s vlastnými vnútornými konfliktmi. Spisovateľ vyniesol na povrch pravdivý obraz svojich postáv, ich konania, ale aj myslenia, ich túžob citového života, ich živelnej zmyslovej morálky. Odkryl nielen to, čo je krásne, folklórne, ale aj to, čo je choré. 3. vyd.

Dej románu sa odohráva v priebehu jedného roka, ktorý je rozdelený do štyroch častí podľa štyroch ročných období, z ktorých dve obsahuje táto kniha – jar, leto. Autor opisuje život sedliakov na dedine v Poľsku v 19. storočí. 4. vyd., v tomto výbere 1. vyd. Kniha obsahuje: - III. Jar - IV. Leto

"Ziemia obiecana" (1899r.) to obok "Chłopów" najbardziej znana powieść Reymonta. Akcja toczy się w wielokulturowej Łodzi. Bohaterami jest troje przyjaciół: Niemiec, Polak i Żyd, którzy robią wspólne interesy. Na tle robotniczego miasta ukazani zostali bogaci kapitaliści oraz wyzyskiwani przez nich pracownicy, którzy walczą o przetrwanie. Powieść została zekranizowana przez Andrzeja Wajdę. Łodzianie postawili pomnik Władysławowi Reymontowi, siedzącemu na ławeczce przy głównej ulicy miasta - Piotrkowskiej.

Román, dramatický obraz průmyslové Lodže, světa bankéřů a továrníků, v němž jsou v kapitalistické konkurenci, vlčí morálce a v honbě za ziskem ničeny lidské city a skutečné mravní hodnoty.

Román poľského autora podáva osudy Janky Orlowskej, dcéry prednostu vidieckej stanice, ktorý ju chce proti jej vôli vydať.

Historický román podáva obraz života na dedine v Poľsku na konci 19. storočia. Kniha ponúka rozsiahle dielo, bohato rozvetvený dej, vzrušujúcu drámu ľudských osudov – autor v ňom využíva svoje encyklopedické vedomosťi o dedinskom živote.

Historický román podáva obraz života na dedine v Poľsku na konci 19. storočia. Kniha ponúka rozsiahle dielo, bohato rozvetvený dej, vzrušujúcu drámu ľudských osudov – autor v ňom využíva svoje encyklopedické vedomosťi o dedinskom živote.

V rámci štyroch ročných období rozohráva sa zaujímavá a vzrušujúca dráma ľudských osudov. Zápas človeka s prírodou, s ľudmi blízkymi i cudzími s pánmi i s vlastnými vnútornými konfliktmi. Spisovateľ vyniesol na povrch pravdivý obraz svojich postáv, ich konania, ale aj myslenia, ich túžob citového života, ich živelnej zmyslovej morálky. Odkryl nielen to, čo je krásne, folklórne, ale aj to, čo je choré. Poslovenčil I. Gr. Orlov.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Novela polského klasika je vytěžena z divadelního prostředí, které autor velmi dobře znal. Vypráví o lásce mladičké a půvabné herečky a bohatého zemana, o vztahu, v němž dívka ze strachu před poklidným životem na venkovském dvorci se vzdává opravdové lásky a vyhlídek na manželský život.

Epopej (rozčleněná stejně jako Zolova Země a Mrštíkův Rok na vsi na čtyři knihy podle čtyř částí roku) podává synthetický obraz tvrdého života polské vesnice na přelomu století. Dějištěm je malá a chudá ves Lipka a hlavní osou románu rodina bohatého sedláka Boryny. Ten se přes protest rodiny ožení s mladou Jagnou, milenkou svého ženatého syna Antka. Ale milostný poměr mezi mladými nepřestal a Boryna vyhnal Jagnu i syna s rodinou z domu. Když pak v půtce o selský les hajný smrtelně zraní Borynu, Antek zabije hajného. Po propuštění z vězení se Antek duševně obrodí a oddaně vzdělává rodnou půdu. Hlavní děj, protkaný četnými episodami, protéká širokým obrazem selského života. Román zachycuje vesnický lid v práci doma i na poli, při svatbě, pohřbu, na přástkách, na trhu atd., zdůrazňuje jeho lnutí k půdě, majetku, jehož je otrokem, ukazuje na ostré soc. rozpory mezi sedláky a bezzemky. Román byl přeložen do mnoha jazyků, autor v roce 1924 poctěn Nobelovou cenou za literaturu.

Set against the backdrop of early 20th-century Poland, this epic narrative weaves together rich historical context and profound themes of identity and resilience. The story explores the lives of its characters as they navigate the complexities of a changing society, reflecting the struggles and triumphs of the Polish people. Celebrated for its literary merit, the work showcases the author's masterful storytelling, earning recognition as a significant contribution to world literature.