Este economista y politólogo británico se centra en el desarrollo económico y político comparativo, particularmente desde una perspectiva a largo plazo y con un interés distintivo en América Latina y África subsahariana. Su trabajo profundiza en los factores estructurales que dan forma a las naciones y sociedades. A través de una extensa investigación realizada en diversos países, busca comprender las fuerzas clave que influyen en las trayectorias de desarrollo. Su enfoque se basa en un riguroso análisis cuantitativo y una profunda comprensión de los contextos históricos e institucionales.
How does history end? -- The Red Queen -- Will to power -- Economics outside the corridor -- Allegory of good government -- The European scissors -- Mandate of Heaven -- Broken Red Queen -- Devil in the details -- What's the matter with Ferguson? -- The paper leviathan -- Wahhab's children -- Red Queen out of control -- Into the corridor -- Living with the leviathan.
About the failure of many countries to achieve economic prosperity.
Bazı toplumlar özgürken, diğerleri neden otoriter yönetimler altında veya anarşi içinde yaşadılar ve yaşıyorlar? Özgürlük Batı’ya özgü bir durum mu? Özgürlüğün ve demokrasinin akıbeti ne olacak? Daron Acemoğlu ve James A. Robinson’a göre özgürlük “doğal” bir durum değil… Güçlü bir sivil toplum ile güçlü ama prangalanmış bir devletin birbirlerini dengelemesiyle, süreç içinde elde edilen bir kazanım. Bu zor şartlar sağlandığında girilen “dar koridor”da kalmak ise sürekli bir çaba gerektiriyor… Dar Koridor okuru tarihte uzun bir yolculuğa çıkarıp özgürlüğün doğuşu, sürdürülebilirliği ve akıbeti hakkında çarpıcı sonuçlara ulaştırıyor…
Die Tempelruinen von Angkor Wat, die Pyramiden der Maya -Spuren einstmals blühender Kulturen. Warum nahm die Geschichte auf den verschiedenen Kontinenten einen so unterschiedlichen Verlauf? Der amerikanische Evolutionsbiologe Jared Diamond, der Politikwissenschaftler James Robinson und weitere renommierte Wissenschaftler ziehen historische Vergleiche und spüren den Kräften nach, die Geschichte in Bewegung versetzen.
Ein zukünftiger Klassiker, empfohlen von sechs Wirtschaftsnobelpreisträgern und eine Pflichtlektüre! Warum sind Nationen reich oder arm? Starökonom Daron Acemoglu und Harvard-Politologe James Robinson geben eine schlüssige Antwort auf diese grundlegende Frage. Anhand faszinierender Fallbeispiele – von den Conquistadores über die Industrielle Revolution bis zum heutigen China und von Sierra Leone bis Kolumbien – zeigen sie, wie Eliten durch repressive Institutionen die Regeln zu ihrem Vorteil manipulieren, zum Nachteil vieler Einzelner. Das Buch plädiert dafür, dass Geschichte und Geographie kein Schicksal sind und dass die Analyse der Vergangenheit neue Wege zum Verständnis der Gegenwart und Perspektiven für die Zukunft eröffnet. Die Bewertungen von Nobelpreisträgern sind durchweg positiv: George Akerlof prognostiziert, dass zukünftige Generationen das Werk lesen werden. Gary S. Becker bezeichnet es als absolut überzeugend, während Michael Spence es als wirklich wichtig erachtet. Robert Solow findet es anregend, und Peter Diamond hält es für unverzichtbar. Kenneth J. Arrow hebt den Beitrag zur Debatte über wirtschaftliche und politische Unterschiede hervor. Jared Diamond und Francis Fukuyama betonen die Lesenswürdigkeit, während Steven Levitt es als brillante Antwort auf zentrale sozialwissenschaftliche Fragen lobt. Ein provokantes, brillantes und einzigartiges Werk, das unser Denken verändern wird.
Kniha Proč státy selhávají: Kořeny moci, prosperity a chudoby čtivým způsobem hledá odpověď na otázku, která odborníky trápí již po staletí: proč některé země prosperují, zatímco jiné zůstávají chudé? Proč se v některých regionech lidé těší zdraví a hojnosti, zatímco jinde čelí nemocem a hladu? Autoři zkoumají, zda jsou klíčovými faktory kultura, klima, geografie, nebo snad neznalost správných ekonomických strategií, a docházejí k závěru, že žádný z těchto aspektů není rozhodující. Podle nich za úspěchem či selháním jednotlivých zemí stojí především politické a ekonomické instituce, které lidé vytvářejí. Jako příklad uvádějí Severní a Jižní Koreu – státy, které mají podobné geografické podmínky a obývají je lidé stejného jazyka, ale výrazně se liší politickým a ekonomickým uspořádáním, což zásadně ovlivňuje jejich rozdílnou prosperitu."
