Jaroslav Bouček Orden de los libros

Poutavé reportáže a deníkové záznamy jednoho z našich nejlepších zahraničních zpravodajů působícího v letech 1956–1970 v řadě zemí Asie, Afriky a Latinské Ameriky jsou obsahem této zajímavé knihy. Z jeho pravidelných reportáží se mohli těšit čtenáři novin od roku 1956, kdy zahájil svou kariéru zpravodaje, když odjel do Egypta monitorovat suezskou krizi. Poté působil jako stálý zpravodaj v Káhiře, Havaně a Bejrútu a jako zahraniční dopisovatel procestoval tři kontinenty. A právě o jejich historii a vývoji, s nimiž se seznámil v průběhu a zajímavého a dobrodružného cestování vozem Tatra-Czechoslovakia napříč zeměmi tří světadílů, se čtenář v publikaci plné fotografií dozví řadu zajímavých informací. Z osobní pozůstalosti Jaroslava Boučka uspořádal a k vydání připravil Jaroslav Bouček ml.

V úterý 27. června 1950 byl na nádvoří pankrácké věznice popraven pro údajné vyzvědačtví a velezradu filosof, historik a novinář Záviš Kalandra (1902–1950). Byl odsouzen v tzv. Procesu s vedením záškodnického spiknutí proti republice. Horáková a společníci, který proběhl ve dnech 31. května až 8. června téhož roku. Kniha je prvním pokusem o životopis komunistickým režimem umlčené osobnosti, která svým tragickým osudem ztělesnila úsilí a zápasy, úspěchy a prohry české kulturní avantgardy.

V učebnici podává kolektiv autorů Kliniky psychiatrie a lékařské psychologie Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci informace o psychiatrických poruchách tak, jak jsou řazeny v 10. revizi MKN.

Publikace pro studenty 3. ročníku Všeobecného lékařství LF UP.

Monografie určená pro postgraduální vzdělávání informuje lékařskou obec o současném stavu vývoje a dostupnosti psychofarmak u nás, o jejich léčebném využití v psychiatrii a v ostatních lékařských oborech. Je určena psychiatrům, klinickým psychologům, praktickým lékařům, internistům, neurologům a lékařům dalších odborností.

Země, kde se zrodilo dnes tak ostře sledované náboženství - islám, se starobylými centry Mekkou a Medínou, dodnes cíl milionů muslimských poutníků, ale také s vlastním islámským náboženským směrem wahhábismem. Autor popisuje dějiny od starověku, přes dlouhou periodu, kdy šlo o zaostalé, převážně pouštní území pod nadvládou Osmanské říše, a poté jeho osamostatnění pod dynastií Saúdů a následný vývoj provázený ropným boomem až po dnešek.

Vysokoškolská skripta z obecné psychiatrie pro posluchače Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Podávají přehled o historii oboru, neurobiologii a genetice v psychiatrii a etiopatogenezi duševních poruch. Popisují základní psychiatrické syndromy, vyšetření a základy klasifikace, diagnostiky a terapie duševních poruch.

Monografie představuje v současnosti pozapomenutého historika, který byl za první republiky kritizován z obou stran politického spektra a po roce 1948 definitivně umlčen. Historik Jan Slavík (1885-1978) patřil mezi nejvýraznější osobností českého dějepisectví v meziválečném období. Od mládí se věnoval problematice slovanských, především ruských dějin, roku 1925 se stal ředitelem Ruského historického zahraničního archivu při ministerstvu zahraničí. Jeho studie založené na srovnání ruské revoluce s průběhem a výsledky předcházejících revolucí se staly trvalým obohacením historické vědy. Podnětný Slavíkův přístup se projevil zejména v nejúspěšnějších knihách Lenin (1934) a Leninova vláda (1935). Ruské revoluci věnoval Slavík i obsáhlou publicistickou činnost.Zároveň Slavík jako nejvážnější oponent svého učitele Josefa Pekaře a kritik pozitivistické faktografičnosti Gollovy školy z pozic sociologického výkladu dějin, který podal Max Weber a u nás T. G. Masaryk, výrazně zasahoval do otázek smyslu a pojetí českých dějin, zejména husitství. Jako temperamentní publicista Slavík často zasahoval do politických otázek. V třicátých letech vystupoval proti nastupujícímu fašismu a hájil čs. politiku před výpady Henleinovy strany, po II. světové válce protestoval proti zavádění nových totalitních metod, což mu vyneslo zatčení v únoru 1948 a dlouhodobé umlčení, které trvalo, s výjimkou období Pražského jara, až do jeho smrti.

Výběr z publicistických statí, který je průřezem historikovy odborné práce a současně dokládá jeho občanské a lidské postoje. Výbor je uspořádán do tematických celků, které se, kromě výše zmíněných aktuálních politických a společenských témat, zabývají některými významnými obdobími českých dějin (husitství), ruskými a sovětskými dějinami (zejména dějinami revoluce r.1917) i teoreticko-metodologickými otázkami historické vědy.... celý text