Jaroslav Krejčí Orden de los libros

Sborník věnující se proměnám a rozdílnému postavení žen ve vývoji lidské společnosti. Kolokvium na toto téma uspořádal v minulém roce Masarykův ústav a Archiv Akademie věd České republiky spolu s Badatelským nadačním fondem Anny a Jaroslava Krejčích.

Blízkovýchodní cesty křesťanské zvěsti Text této knihy začal vznikat na počátku 60. let jako náročný pokus o takovou interpretaci světových dějin, která by analýzu kulturně sociální dimenze doplňovala rozborem ekonomicko-politických struktur. Hlavním podnětem pro úvahy o osudech kresťanské zvěsti v zemích Levanty bylo dílo "velkého našeptávače" Arnolda J. Toynbeeho, jehož poselství zůstává aktuální do dnešních dnů. Jak křesťanství ovlivnilo vývoj jednotlivých zemí v oblasti Levanty? V čem se liší západní a východní chápání křesťanské zvěsti? Proč ztroskotal blízkovýchodní pokus o civilizační syntézu na bázi křesťanství? Má střet křesťanské a muslimské filosofie v Levantě vítěze? Kam směřují levantské země dnes? Téma knihy je bohužel dodnes opomíjené, ale z výše uvedených otázek vyplývá, že oživit, zpřítomnit a doplnit čtyřicet let starý námět je nanejvýše smysluplné a doufáme, že také inspirující.

Vzpomínky právníka, ekonoma a sociologa, narozeného v roce 1916, barvitě shrnují osudy autora a jeho nelehkou životní pouť, okořeněnou vězením v 50. letech. Devadesátiletý Jaroslav Krejčí patří k zcela mizejícím polyhistorům a zároveň k svým způsobem typickým představitelům českých intelektuálů 20. století. Po válce jako člen sociální demokracie pro ni vypracoval paralelní návrh pětiletého plánu, po únoru 1948 byl vězněn, v roce 1968 odešel Velké Británie, kde se zapojil do aktivit československého exilu, pravidelně vystupoval v BBC. Po listopadu 1989 navázal četné kontakty s českou vědeckou obcí, přednášel tu na univerzitách, pravidelně se sem vrací. Čtivě napsané paměti, vycházející jako druhé doplněné a korigované vydání, dobře odrážejí pohnuté osudy svého autora, podávané bez stýskání, mnohdy s humorným viděním. Ve srovnání s vydáním prvním (Votobia 1998) je toto obohaceno mj. o kapitolu věnovanou nedávným událostem, o rejstřík osob, o úvodní medailon z pera Josefa Tomeše i o nové ilustrace.

Autor na základě dlouhodobého studia civilizací podává koncepčně utříděný přehled charakteristik vývoje a vzájemných vztahů civilizací. Jednotlivé civilizace identifikuje způsobem myšlení a hierarchií hodnot, které orientují jejich sociální styl, úroveň sociálních vztahů a výrobního potenciálu. Kniha obsahuje přehled etno-politické struktury současného světa, tabulkové přílohy, mapy a obsáhlou literaturu.