Jiří Rak Orden de los libros

Další kapesní průvodce, zaměřený tentokrát na skalní města České republiky, Německa a Polska.Fenoménu skalních měst České křídové pánve je věnován stejnojmenný průvodce. Stručně a přehledně popisuje nejdůležitější pískovcové oblasti nejen u nás, ale okrajově také v sousedním Německu a Polsku. V úvodním přehledu se čtenář seznámí s 10 "TOP" cíli našich skalních měst (Pravčická brána, Prachovské skály, Hruboskalsko, aj.). Každá z oblastí je doplněna podrobnou turistickou mapkou a užitečnými tipy pro návštěvníky skal. Velká část průvodce je věnována přírodním a historickým pamětihodnostem Českého ráje (hrady, zámky, rozhledny, atd.).

Ústav slovansko-gemánských studií vydal v nakladatelství Albis international další kolektivní monografii s názvem První světová válka a role Němců v českých zemích.

Sborník shrnující příspěvky z 20. Ústeckého kolokvia, které se konalo v roce 2013 v prostorách Muzea města Ústí nad Labem.

Kniha významného historika Jiřího Raka zkoumá vývoj českého vztahu k habsburské dynastii, který byl dlouho loajální. Autoři jako Palacký, Tyl a Havlíček oslavovali císaře, přičemž za vlády Františka Josefa I. vznikl český kult panovníka. Text je psán živou formou a obsahuje dobové citáty, které dokládají tuto úctu, i když někdy s úsměvným nádechem. Publikace je obohacena bohatým obrazovým materiálem, který dokumentuje popularitu císaře na různých předmětech denní potřeby. Hlavním cílem knihy je vrátit habsburským panovníkům jejich místo v českých dějinách. „Zachovej nám, Hospodine, císaře a naši zem,“ zpívaly generace našich předků, a melodie Josefa Haydna se stala symbolem habsburské monarchie a českých zemí. Devatenácté století představuje období národní emancipace. Po napoleonských válkách byli Češi téměř zanikajícím etnikem, ale na počátku první světové války se z nich stal moderní národ s rozvinutou strukturou, ekonomikou a kulturou. Tento úspěch Češi dosáhli za vlády habsburských císařů, kteří se po 28. říjnu 1918 stali terčem útoků a byli po několik desetiletí vnímáni jako nepřátelé českých národních snah.

Z doslovu Jiřího Raka: Dějiny naší říše byly napsány jako učebnice pro nejvyšší třídy středních škol Rakousko-Uherské a byly „schváleny výnosem C. K. ministerstva kultury a vyučování ze dne 9. dubna 1914“. Jedná se o pozoruhodně čtivou čítanku historie podunajské monarchie, zaměřenou na země Koruny české. Kniha ovšem nepokrývá jenom období, kdy Čechy byly součástí monarchie, ale celé období dějin od časů říše Římské až do roku 1914. Pekařovo pojetí dějin obsažené v této učebnici není ani dnes třeba příliš korigovat. Učebnice představuje hutný přehled dějin, který bychom v tomto rozsahu dnes těžko hledali. Pozoruhodná je i Pekařova vize dalšího vývoje habsburského soustátí, načrtnutá v závěru knihy. Lze jen litovat, že dějiny se krátce po vydání knihy ubíraly jiným směrem.

Zamýšlená publikace je výstupem projektu GAČR. Chce zmapovat a analyzovat proces nacionalizace společnosti pro období 1848-1914. Opírá se o řadu dílčích původních výzkumů i široké využití dosud publikované literatury. Výsledkem je prezentace komparativního pohledu dokumentující shody i rozdíly na obou stranách při akcentování dlouhodobých prvků nacionalismu, ale také jeho každodenní flexibility, schopnosti se vždy znovu definovat a naplňovat novým obsahem.

Výběr padesáti nejkrásnějších vyhlídek do krajiny Českosaského Švýcarska. Na 152 stranách obsahuje více než 120 barevných fotografií, přehledně členěný text o historii vyhlídkových míst a rozhleden s popisy jednotlivých rozhledů, s praktickými radami,včetně orientační mapky a rejstříku s původními německými místopisnými názvy.