Jaroslav Kabíček Orden de los libros (cronológico)

Výbor nejznámějších ukrajinských pohádek s nádhernými ilustracemi Yev Haidamaky. Pohádkové příběhy, předávané z generace na generaci, patří do kulturního dědictví každého národa. Vystupují v nich prostí lidé, ale i princové a princezny, zvířátka, čerti i jiné kouzelné bytosti, ale vždy vítězí dobro nad zlem a chytrost nad hloupostí a hamižností. Seznamte se s těmi, které patří na Ukrajině k nejoblíbenějším. Slaměný býček, Kulihrášek, Zlatý střevíček, Nešťastný Danylo a mnoho dalších lidových příběhů.

Výbor ze zcela neznámého a dosud nepublikovaného básnického díla významného překladatele ruské poezie. Kabíčkovy verše vznikaly od druhé poloviny čtyřicátých let do začátku let sedmdesátých. Ukazují jej jako mistra pevné formy, zejména sonetu, vášnivého polemika s pronikavým viděním i brilantního melodika verše. Svým étosem i básnickou naléhavostí tyto básně dalece překračují dobu, v níž vznikly. Jsou živou, současnou poezií. Verše vybral, uspořádal a k vydání připravil Petr Borkovec. Kniha je doplněna obsáhlou obrazovou přílohou a blokem vzpomínek na Jaroslava Kabíčka.

Uspoř., k vyd. připravili, glosy k dokumentům a ediční pozn. napsali Jan Šulc, Jaroslav Kabíček.

Svazek obsahuje průřez celoživotní básnickou tvorbou zakladatele ruského akméismu.

Kniha vzpomínek matky básníka Jana Zábrany se při čtení na pokračování v českém rozhlasu setkala s nevšedním zájmem posluchačů. Kronika pohnutého ženského osudu je současně i nenahraditelným svědectvím o životě na malém českém městě ve třicátých letech, za hospodářské krize, v období německé okupace a o letech strávených v komunistickém žaláři. Byla napsána ve druhé polovině 60. a na počátku 70. let. Jiřina Zábranová se po propuštění z vězení v květnu 1960 nemohla vrátit do Humpolce, bydlela v bídném pražském podnájmu, s podlomeným zdravím živořila – jen vzdát se, to zanic nechtěla. Vzpomínky, které s obtížemi zaznamenávala do poznámkových bloků („psala nejdřív čmáranice, než se jí na těch zbývajících dvanáct let vrátilo písmo a řeč“), jsou výrazem její vůle žít, potěšit i předat svědectví.

Druhá část výboru z rozsáhlého kritického díla Václava Černého. Výbor uspoř. Jan Šulc ; k vyd. připravil Jaroslav Kabíček ; soupis díla V. Černého sest. Hana Salajková ; doslov Jiří Pechar.

První svazek z výboru rozsáhlého kritického díla Václava Černého.

Poutavé příběhů domů, mostů, soch, uliček a tajemných zákoutí. Ačkoli od doby, kdy Julius Košnář mistrně převyprávěl starodávné pražské pověsti, uplynulo mnoho desetiletí, kniha neztratila nic na své přitažlivosti, hloubce a magicnosti. Naopak. Místa a s nimi spjaté příběhy postupem času jen získávají na zajímavosti. I dnešní čtenář ucítí z Košnářových řádků neopakovatelnou atmosféru a dozví se něco o tom, jak Praha žila a žije v legendách svých obyvatel.

Vybral a uspořádal Jaroslav Kabíček. První oddíl shrnuje verše z období 1927-1940 - verše s budovatelskou tématikou, druhý oddíl přináší především válečné lyricko-epické básně a v závěru pak verše, jež jsou zcela poplatně tehdejší oficiální ideologii 50. let. Ve třetím oddíle pak jsou verše z let 1956-71, v nichž už se autor pokouší oprostit od dobového politického dogmatu, což především přesvědčivě dokazuje v cyklu Právem paměti.

Výbor z básnického díla klasika litevské poezie.

Z ukrajinských a ruských originálů vybral a přeložil, životopisné kalendárium napsal a obrazový materiál shromáždil Jaroslav Kabíček. Edičně připravili J. Kabíček a Václav Židlický, který také napsal úvodní esej Ševčenkovské paradoxy. Publikace přináší ve třech částech (Mladýbásník-mladý malíř, Ve stepích bez konce za Uralem, Svoboda na řetěze) lyrickou i odbojnou poezii národního pěvce Ukrajiny v nových překladech, prolíná ji úryvky z jeho deníků a korespondence, svědectvím jeho přátel a představuje ho nejen jako básníka, ale i jako malíře. Ke knize je přibalena gramofonová deska - básně recituje Radovan Lukavský.

Výbor veršů u nás málo známého čelného představitele zlatého věku ruské klasické poezie, který jako talentovaný Puškinův současník tvořivě navázal na Děržavina a zejména na Baťuškova a Žukovského a připravoval půdu pro pozdější rozkvět ruské filozofické lyriky a ve svých psychoanalytických verších předjímal mnohé, co potom založilo věhlas velké ruské dušezpytné prózy.

Tvar větru : deset současných ukrajinských básníků. Vybral a uspořádal Jaroslav Kabíček. V antologii zastoupení básníci (M. Bažan, V. Mysyk, M. Nahnyhida, P. Voroňko, D. Pavlyčko, B. Olijnyk, I. Drač, M. Vinhranovskyj, V. Korotyč, R. Lubkivskyj) jsou zajedno v ideově estetických principech a ve vnímavosti a pozornostik reálnemu životu lidu s jeho hrdinským tvůrčím patosem, s jeho radostmi i smutky.

Výbor sedmi statí (O otrokářské formaci, Polybios a S-ma Čchien, Středověk v historiografii, O literárním "prostředníku", O epoše renesance, Tři básníci, O smyslu dějin) z obsáhlejšího sborníku článků, recenzí a esejůvýznamného sovětského orientalisty dokumentuje velkou šíři jeho vědeckých zájmů a znalostí. Konrad byl nejen vynikajícím lingvistou a historikem, ale i znalcem orientální filosofie a kultury vůbec.

Rozsáhlá poéma významného představitele ruského symbolismu (1880–1934), pokládaná z jeho osmi básnických sbírek za dílo nejlepší a nejtypičtější.