Mečislav Borák Orden de los libros (cronológico)

Trpká válečná zkušenost obyvatel Těšínska ani tragické svědectví o mrtvých ze Životic by neměly upadnout v zapomnění. Druhé, upravené a doplněné vydání.

Informace o represivní politice v bývalém Sovětském svazu byly dlouho utajovány. Po pádu komunistického režimu a uvolnění archivů se však otevřela možnost vědeckého výzkumu, který přinesl zásadní fakta o politických represích. Tato publikace se zaměřuje na výsledky výzkumu ruských historiků za posledních dvacet let, většinou bez státní podpory. Cílem je rozšířit informační zdroje o ruských odborných pracích na téma politických represí a upozornit na speciální knižní fond ruské literatury, který se nachází v Knihovně Slezského zemského muzea v Opavě. Fond byl vytvořen cílenými nákupy ruských knih, zejména v Moskvě, a zahrnuje téměř tisíc titulů. V publikaci je tento fond stručně popsán a charakterizován v kontextu ruské historiografie o represích. Pro lepší orientaci jsou knihy rozděleny do skupin podle chronologických a tematických hledisek, zahrnujících rudý teror, gulagy, vyhnanství, období Velkého teroru, represí během druhé světové války a poválečnou perzekuci. Důraz je také kladen na české a československé souvislosti, na které se muzejní výzkum zaměřil.

Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník číslo 29.

Politické represe sovětského totalitního systému postihly i potomky českých emigrantů a občany československého původu na Ukrajině. Během násilné kolektivizace byli čeští sedláci označeni za „kulaky“ a vysídleni na Sibiř. Podobného osudu se dočkali i čeští podnikatelé, obchodníci, řemeslníci a učitelé, kteří byli považováni za „třídní nepřátele“. V období Velkého teroru (1937–1938) došlo k prudkému nárůstu poprav, často prováděným na základě rozhodnutí bezpečnostních komisí. V této době zahynula většina z více než 600 zjištěných Čechů a československých občanů, kteří byli zastřeleni na Ukrajině mezi lety 1919 a 1941. Publikace zmiňuje zločin ve Vinnycji, kde sovětská bezpečnost zastřelila téměř deset tisíc obyvatel na základě falešných obvinění. Po objevení hromadných hrobů během nacistické okupace v roce 1943 se Vinnycja stala symbolem zločinů sovětského režimu. Mezi oběťmi bylo nejméně třicet Čechů, včetně osmdesáti údajných příslušníků české vojenské a špionážní organizace, kteří byli popraveni 28. září 1938. Nově zpřístupněné archivní materiály ukazují, že důkazy o podvratné činnosti byly zfalšovány a doznání vynucena fyzickým nátlakem. Rodiny obětí dlouho nic netušily, protože úmrtní listy byly úředně falšovány.

Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Svazek č. 24.

Studie profesora Mečislava Boráka o prvním deportačním transportu Židů v Evropě z Ostravy do Niska nad Sanem. Pod přímým vedením nacisty Adolfa Eichmanna bylo v říjnu 1939 transportováno 1223 židovských mužů do Niska nad Sanem v Polsku, kde měli vlastními silami vystavět tábor. Část z nich byla později zahnána k německo-sovětské hranici. Někteří se po zrušení tábora v březnu 1940 mohli vrátit domů (301 vězňů ostravských a 200 vídeňských). Brzy však začaly další masové transporty do Terezína a koncentračních táborů.

Dokumentace, identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války.Kniha obsahuje příspěvky z mezinárodní vědecké konference v Českém Krumlově (22.–24.11.2005).

Sborník příspěvků z mezinárodní vědecké konference, pořádané Ústavem pro soudobé dějiny Akademie věd České republiky, Národním archivem České republiky a Slezským zemským muzeem 30. listopadu 2006 v Praze.

Příspěvky z „kulatých stolů“ na téma dokumentace, identifikace a restituce kulturních statků obětí II. světové války.

Úkolem této publikace je shrnout na základě aktuálních poznatků historického výzkumu nejdůležitější fakta o průběhu a výsledcích nacistické perzekuce na území českých zemí. Práce je zamýšlena jako studijní materiál pro učitele dějepisu na českých školách, zvláště pak na školách středních. Svým pojetím i faktografickým záběrem přesahuje rámec většiny stávajících výukových textů k danému tématu. Pedagogům tak může sloužit nejen k přípravě běžných vyučovacích hodin, ale také specializovaných seminářů směřujících k hlubšímu pochopení historických souvislostí. Nacistické bezpráví se snaží přiblížit v širokém teritoriálním, chronologickém i věcném kontextu a zároveň přehledným způsobem. Stručné tematickékapitoly jsou členěny mezititulky či graficky zvýrazněnými pasážemi a obsahují odkazy na slovníček pojmů v závěru knihy. Součástí každé kapitoly je obrazový doprovod a seznam základní studijní literatury, v němž přednostně uvádíme novější práce dostupné v českém jazyce. (citováno z kapitoly Ke vzniku a účelu publikace)

Příspěvky k dějinám a současnosti Ostravy a Ostravska. Sborník č. 22.

Sborník příspěvků vznikl jako součást řešení výzkumného projektu Ministerstva zahraničních věcí České republiky (č. RB 19/27/01).

Postih provinění vůči Židům před soudy a komisemi ONV v českých zemích v letech 1945–1948 a v některých zemích střední Evropy.

Čast publikace obsahuje příspěvky z anglickojazyčného sborníku Jews in Silesia, další byly připraveny speciálně pro tuto publikaci. Celkem 14 studií rozšiřuje naše znalosti o židovské společnosti především na území někdejšího Rakouského Slezska od poloviny 18. století do konce 1. světové války.

Těšínsko za druhé světové války a okolnosti životické tragédie.

Retribuční soudnictví v ČSR a Mimořádný lidový soud v Ostravě (1945 - 1948) Práce přináší první ucelenější pohled na problematiku retribučního soudnictví v ČSR.

Vědecká publikace o táborech nucené práce, které v Československu existovaly v letech 1948-1954. Jejich nástupci pak byly nechvalně proslulé nápravně pracovní tábory v blízkosti uranových dolů.

Už dávno před tím, než se začaly vlaky naplněné Židy z celé nacisty okupované Evropy sjíždět k plynovým komorám do likvidačních táborů, vyjel v říjnu 1939 z Moravské Ostravy první židovský transport. Směřoval do Niska nad Sanem na východ nedávno okupovaného Polska, kde měli ostravští Židé na vlastní náklady postavit koncentrační tábor. Celou akci osobně organizoval Adolf Eichman ...

Nacistické válečné zločiny na Těšínsku. Zejména hromadné a výstražné vraždy. Svou koncepci autor založil na dokonalé znalosti faktů, které byly získány nejen soustředěným badatelským úsilím, ale i objasňováním a vyšetřováním zločinů po skončení války. Využil při tom jak svědectví a vzpomínek přímých účastníků událostí, příbuzných a přátel zavražděných, tak i výpovědí někdejších příslušníků gestapa a německého četnictva.

Nacistické válečné zločiny na Těšínsku. Zejména hromadné a výstražné vraždy. Svou koncepci autor založil na dokonalé znalosti faktů, které byly získány nejen soustředěným badatelským úsilím, ale i objasňováním a vyšetřováním zločinů po skončení války. Využil při tom jak svědectví a vzpomínek přímých účastníků událostí, příbuzných a přátel zavražděných, tak i výpovědí někdejších příslušníků gestapa a německého četnictva.

V roce 1944 se v malé slezské vsi Životice odehrála tragédie, jejíž zrůdnost se vymyká běžnému lidskému chápání. V odvetu za útok partyzánů povraždili zde a v několika přilehlých obcích členové těšínského a katovického gestapa 36 nevinných můžů, kteří neměli s partyzánskou akcí vůbec nic společného. Desítky dalších místních obyvatel nacisté odvlekli do věznic a koncentračních táborů. O životické tragédii přináší působivé svědectví tato kniha Mečislava Boráka, historika Muzea revolučních bojů a osvobození v Ostravě.