Jan Křesadlo Libros

Set in 1950s Czechoslovakia, GraveLarks is a triumphant intellectual thriller navigating the fragile ambiguity between sado-machism, black humor, political satire, murder and hope. With black & white illustrations.

Variace na cizí themata. Román Rusticalia, který vychází z autorovy pozůstalosti zcela poprvé, se tváří jako parodie na staré české venkovské romány, ale ještě více je dramatickým a zároveň ironicky satirickým vyprávěním o podobách lidské erotiky, o rodové nenávisti, o zločinu a trestu. Spisovatel Josef Škvorecký k uvedení knihy Rusticalia napsal: „Pro naše exilové nakladatelství Sixty-Eight Publishers, Corp. v Torontu byl Jan Křesadlo největší literární objev celé naší dvacetileté existence. Jako každý velký autor samozřejmě leckde narazil. Tento patrně poslední polyhistor české literatury, prozaik, básník, muzikant, zpěvák a učenec psal bezprecedentní prózu i poezii. Nevím, jak literární kritika v ČR – pokud se tam svého řemesla ještě zuby nehty drží – přijme knihu Rusticalia. Ale Jan Křesadlo se do české literatury dostal, protože tam patří.“

Románový triptych. Trojromán Obětina má už v české literatuře 20. století nezanedbatelné místo. První část nazvaná Fialový anachoréta je parodií na svatoplukočechovskou epickou báseň, psaná „kvůli úspoře papíru“ do řádků. Třetí román Pangerach je v hlavním ději zakomponován jako cosi „novicovi ku přečtení“ od již zavedeného autora Ronalda Jakeše.V této knize je ještě idylická pohádková vsuvka, balada, psaná též blankversem. Kniha je řemeslně mistrná, strukturou postmoderní, moralistní, velmi čtivá, arci-křesadlovská. [ Zdroj: Web obalkyknih.cz ]

Eskapáda na způsob science fiction. Hrdinou je kynantropus, intelektualizovaný pes Girgal, který se ocitne na planetě obývané alkouny, tvory podobnými pozemským tučňákům. Jsme svědky vývoje alkounské civilizace (která je karikaturou lidské) od teokratického státu přes proletářskou revoluci a diktatura až k demokracii. -- zdroj: www.legie.info --

Astronautilía, é, hé Mikroodysseía hé kosmiké – Hvězdoplavba, aneb, Malá kosmická odysea. Je to epická báseň, čítající 6575 veršů hexametrem v homérské starořečtině, s paralelním českým překladem v přízvučném hexametru, postmoderní science-fiction příběh, který vychází z filosofického postulátu kvantové fyziky, že aby něco existovalo, musí být pozorováno. Hlavním pozorovatelem jsoucna se ukáže být jistá ovce. Zničení ovce by znamenalo konec všeho. Ovci, jež sleduje vesmír unese zloduch, pronásledován jakousi jednotkou rychlého nasazení, jejíž kapitán se jmenuje Udeis, (= nikdo, po vzoru kapitána Nema). (zdroj Wiki) Překlad z řeckého originálu neznámého autora Jan Křesadlo Angl. předmluva Wallace McLeod Souběžný starořec. a čes. text.

Autor čtenáře přivádí na planetu Geomimu, do země, v níž vládne jakési totalitní zřízení, a zároveň příběh rozehrává ve dvou dalších rovinách (jednu tvoří obsah knihy čtené jednou z postav, druhou text knihy psané jinou postavou). Předem však upozorňuje na to, že i když je řeč o jiné planetě, ve skutečnosti jde o Zemi. Autorovo suverénní střídání různých stylů vyprávění a fabulační rafinovanost z knihy činí pozoruhodné dílo.... celý text

Básník, prozaik, překladatel, matematický logik, publicista, ilustrátor a hudební skladatel Jan Křesadlo byl coby občan PhDr. Václav Pinkava, CSc. (1926-1995). V přítomné knize, která popularizujícím způsobem pojednává o základech psychologie, propojil svou profesní erudici se stylistickou obratností. Obě stránky kritika oceňovala již v r. 1969 při vydání odborné publikace Organismy jako automaty. V souvislosti s autorovou beletristickou tvorbou (Mrchopěvci, Fuga trium, Girgal, Zámecký pán aneb Antikuro, Obětina, Slepá bohyně, Hvězdoplavba, Dům ad.) podtrhávala jeho námětovou originalitu, nespoutanost bohaté fantazie, spontánní vypravěčství střídající komickou, často mystifikační polohu s ironií přecházející do sžíravé satiry, a především všudypřítomný břitký intelekt. V Průvodci, kterého Křesadlo psal a nedopsal v posledních měsících před smrtí, chtěl svému čtenáři pomoci přístupnou formou utřídit poznatky spojené s vědou o „duši“, v níž se dnes navzájem střetávají „zcela odporující si názory“ a vládne „výkladová libovůle“. Křesadlo přitom zastával názor, že i když psychologie není vědou jako „fyzika nebo chemie“, „existuje v ní již dlouho jakési nesporné racionální jádro či soubor solidních poznatků — třeba fakta z psychologie vnímání, v psychiatrii pak tradiční diagnostické kategorie kraepelinovské školy“, které však potřebují fundovaného vykladače a jeho ochranu před zjednodušováním a zkreslováním. A tím on bezesporu byl.

Román o lékaři ze zapadlé vísky v českém pohraničí padesátých let je politickou satirou na tehdejší místní poměry. Všední život lékaře, který je neoddělitelný od místních společenských poměrů, kde vesnici a její okolí ovládá místní komunistický funkcionář, alkoholik s mocenskými sklony a komplexem zneuznaného umělce. Tento předseda zřídí kravín z barokního zámečku a do něj ještě posadí negramotného baču. Doktor se snaží zabránit zkáze umělecké památky.

Kniha je rozdělena do dvou částí: Zasvěcené svátky - pseudopoezie z let 50. a 60. a Vertikální spílání, obsahuje delší skladbu, v níž autor uplatňuje poezii pouze mírně rytmizovanou, zbavenou všech konvencí. Hlavním tématem zůstává lidská přizpůsobivost a ohebnost v době, v níž se nemění charakter, ale pouze stranická příslušnost.