Veřejná knihovna v Polné vznikla 1. listopadu 1914, tedy pět let před zavedením zákona o zřizování veřejných knihoven. U zrodu polenské knihovny stál Gustav Vítek. Ten v roce 1930 prosadil do té doby nevídanou věc. Čtenářům totiž umožnil volný přístup k regálům s knihami, tak jak to známe dnes. Touto novinkou, která se v Polné velmi dobře ujala, ukázal cestu dalším knihovnám v tehdejším Československu. Zdroj: https://aleph.nkp.cz/F/?func=direct&doc_number=006485828&local_base=SKC
Třetí, závěrečná kniha příběhů, v nichž ožívají hastrmani a hejkalové, divoženky, polednice a čarodějnice, a také čerti a rarášci. Živobytí nebylo lehké a lidé se proto museli umět ohánět. Nechyběl jim však smysl pro humor a dovedli vyprávět veselé i mrazivé příběhy o bytostech pohádkových i postavách historických, jako byl například Zachariáš z Hradce, který v druhé polovině 16. století výrazně jako dobrý hospodář pozvedl svá panství od Telče po Přibyslav. A víte třeba, jak a kdy objevili lidé známý léčivý pramen Svatá Anna u Pohledu? Jan Prchal vybral z pokladů lidové slovesnosti Vysočiny ukrytých v archivech, muzejních sbírkách i soukromých knihovnách celkem na tři stovky příběhů z celé Vysočiny a vytvořil tak první velkou a především jedinečnou sbírku, která je svědectvím o životě a historii kraje. Také tuto knihu ilustrovala Marcela Makovská. Vydání knihy podpořil Kraj Vysočina.
Na Vysočině bydlívali hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, tu i onde se objevil čert. Příběhy vyprávěné za zimních večerů doma u pece nebo v šenku, v létě večer pod lípou zapisovali generace písmáků, učitelů nebo kronikářů. Jan Prchal z nich vybral ty nejpoutavější historky, v nichž ožívají nejen bytosti nadpřirozené, ale také historické postavy jako král Jiří z Poděbrad, po němž je pojmenován kámen na vrchu Homole, nebo jeho nástupce Vladislav Jagellonský, který se k polenskému pánu Viktorínovi z Kunštátu přijel schovat před morem. Polensko je drsný kraj, který žádal po lidech těžkou práci, ale možná právě proto je tak bohatý na povídačky veselé i smutné, k pobavení i k ponaučení. Knihu bohatě vypravila ilustracemi Marcela Makovská z Polné. V krátké době vyjde z bohaté polenské slovesnosti díl druhý ? Druhá stovka pověstí z Polné a okolí.
Na Vysočině kdysi bývali domovem hlavně hastrmani a hejkalové, ale i divoženky, polednice a čarodějnice, občas mezi lidi zavítal čert. Jan Prchal shromáždil z archivů, muzejních sbírek i soukromých knihoven stovky příběhů. První svazek pověstí z Jihlavska, Žďárska, Havlíčkobrodska, Pelhřimovska a Třebíčska přináší i vyprávění o dávných událostech, o lidech, vesnicích a městech. Třeba proč mají v Havlíčkově Brodě na staré radnici smrtku s kosou, co chtěli Francouzi v Přibyslavi v roce 1805 před bitvou u Slavkova nebo jak byla založena Jihlava. Kniha je bohatě provázena ilustracemi Marcely Makovské, kromě lidí a pohádkových postav se na nich objevují motivy ze sídel i krajiny Vysočiny.
Druhý svazek příběhů, které Jan Prchal vybral z velikého bohatství uchovaného až dosud jen v drobných regionálních publikacích, ale často ukrytého v muzejních i soukromých archivech. Také v této knize vystupují hastrmani, čerti, hejkalové nebo bludičky. Ale nechybějí ani historické postavy a historky, jako třeba o tom, proč jsou hrad a ves pod ním zvány Lipnice, nebo jak se v Jihlavě zastavila cestou do Prahy císařovna Marie Terezie. Drsný kraj od lidí vyžadoval hodně úsilí k obživě, ale možná i proto je inspiroval k vyprávěním humorným i hororovým. Knihu podobně jako první díl pověstí z pokladů lidové slovesnosti Vysočiny ilustrovala Marcela Makovská.
Další učebnice v edici hudba ve škole doplňuje řadu učebnic o tolik potřebnou problematiku populární hudby. Autor přitažlivým způsobem přibližuje populární hudbu od jejích začátků po současnost. Učebnice je doplněna dvěma CD s ukázkami - prodejné zvlášť.
