For over 100 years, the will of the Germanic people has been under systematic attack. Here, Martin Friedrich offers a bold new vision of the greatness and the spirit of these very people.
Every essay in this collection is an honoring of spiritual being - scholarship be damned. For what is scholarship but subjectivity in fancy dress? Reason is a tool, after all, and not a god, despite its fervent, blasphemous worship by the proof-eaters, who survey and amass it like so much slop in a sty. Modern scholarship is naught but acquiescence to the prevailing worldview, an outward manifestation of the crisis of modernity, an apotheosizing of reason, the bellowing of the quantity. To rail against such servility pleases our spirit and honors our ancestors. We should always use reason as the mere tool it is and subordinate it to something ever holier: the will of the Germanic man. This collection means to add to a tradition that is under attack - a tradition that culminated in the demonized (and often deliberately misrepresented) writings of Friedrich Nietzsche and Alfred Rosenberg; a tradition manifested in the steadfast heroism of Hans Rudel and Léon Degrelle; a tradition represented in the glory- and merit-based brilliance of Napoleon; a tradition as ancient as the seas surrounding primeval Hyperborea: the history of the true European culture that beckons its future destiny; for without it, we will all simply melt into a rootless mass of faceless producers and consumers - exactly what the golems of modernity would wish.
Děsivá monstra a jiné světy, které od toho našeho dělí jen tenká stěna, podivuhodné schopnosti zdánlivě běžných lidí, temné konspirace deformující běh (alternativních) dějin, hrůzné pouto mezi krajinou a jejími obyvateli – to všechno najdete v příbězích nejrealističtějšího z českých autorů fantastiky. Jeho horory se mísí s detektivním pátráním, humorem i erotikou. Friedrichovi hrdinové málokdy končí šťastně a často nenalézají klid ani po smrti…
Když Tomáš Crha, čerstvý absolvent filosofické fakulty, začne pracovat na jistém ministerstvu, netuší, že zažije něco víc než úřednickou nudu. V novém zaměstnání potkává bizarní postavy byrokratů i obyčejných občanů, hlavně ale přichází na stopu zločinu, který ovlivnil životy jeho kolegů a dotkne se i jeho... Devadesátá léta tvoří pozadí příběhu minulých křivd a vin, jež vrhají stín na osudy lidí, doufajících v lepší přítomnost. Mladý úředník naštěstí nepostrádá smysl pro osobité vnímání světa, díky němuž tyto stíny prosvětlí trochou humoru a fantazie. Román Martina Friedricha představuje možná vůbec první českou úřednickou detektivku se vším, co k tomuto prostředí patří.
50 Jahre Leuenberger Konkordie / The Leuenberg Agreement Turns 50
Martin Friedrich, über zwei Jahrzehnte verantwortlich für die ökumenische Arbeit der GEKE, präsentiert anlässlich seines 65. Geburtstags und dem 50-jährigen Jubiläum der Leuenberger Konkordie eine Auswahl seiner Aufsätze und Vorträge. Die Themen umfassen die Geschichte des Protestantismus und den aktuellen ökumenischen Dialog.
Der unerledigte Fall Erwin Eckert
Der Vorsitzende des Bundes der Religiösen Sozialisten und Mannheimer Stadtpfarrer Erwin Eckert (1893-1972) wurde 1931 nach fast zwanzigjähriger Mitgliedschaft aus der SPD ausgeschlossen. Anschließend trat er unter Aufrechterhaltung seines christlichen Glaubens als erster Amtsträger der Kirche in die KPD ein. Darauf wurde er fristlos und unehrenhaft aus seinem Amt als Pfarrer entlassen. Trotz eines Versuchs der Rehabilitierung durch die Badische Landeskirche aus dem Jahre 1999 ist die Aufhebung dieses Unrechts kirchenrechtlich nach wie vor unerledigt – und steht bis heute aus. Nun legt Friedrich-Martin Balzer nach jahrzehntelanger Beschäftigung mit dem Erbe Eckerts eine Argumentation vor, die sich nicht nur mit historischen, politischen sowie (kirchen- und verfassungs-)rechtlichen Aspekten dieses Berufsverbots, sondern erstmals auch mit dem theologischen Hintergrund auseinandersetzt. Eckert war nicht nur ein Revolutionär in nicht- bzw. vor- oder antirevolutionären Zeiten, sondern auch ein Reformator der christlichen Lehre, dessen Bedeutung – anders als die von Karl Barth und Dietrich Bonhoeffer – noch immer nicht ausreichend gewürdigt wird.
