Jiří Janoušek Libros

Kniha s mnoha fotografiemi věnovaná historii výstavby a budování Sazka arény v Praze. Vyčerpávající historie stavby Sazka arény v Praze. Postavit novou halu bylo podmínkou pro pořádání hokejového mistrovství světa v roce 2003 v České republice. Stavbu provázely problémy, které nakonec vyústily ve výměnu pořadatelských roků s Finskem. Zvolené místo ke stavbě byly prostory bývalé ČKD Lokomotivky. Komplikovaná byla volba manažerského týmu a sponzora. I přes značný časový tlak se s ročním zpožděním arénu podařilo dokončit a avizované mistrovství světa v hokeji mohlo proběhnout v České republice. Kniha obsahuje i stručnou kroniku stavby a letmé ohlédnutí do historie na vývoj průmyslu v České republice od 19. století. K české verzi knihy existuje i její anglická mutace.

Oblíbený moderátor zpovídá 23 osobností z řad umělců, vědců, sportovců, ochránců přírody, historiků a válečných veteránů

Kniha Jan Werich za oponou přináší na tři stovky unikátních fotografií z rodinného archivu. Mapují jeho život od narození až do smrti a objevují Werichovy málo známé tváře – světáckého dandyho, geniálního komika, advokáta proletářů, kumpána známých umělců i neznámých rybářů, obskakovaného pacienta i osamělého Mistra. Mluví se v ní také o Werichových nectnostem. Že někdy býval nespravedlivý, panovačný a sebestředný. Přepadaly ho frustrace i zlost, když se z populární herecké hvězdy stal nepohodlnou osobností, kterou bývalý režim odsunul do ústraní. Sužovaly ho zdravotní potíže. Nejenže si je sám způsobil, ale prohluboval je zálibou v dobrém jídle, pití a kouření. Spojení jedinečných fotografií a dvanácti obsažných rozhovorů Jiřího Janouška, v nichž se Jan Werich nedlouho před smrtí ohlížel za svým životem, doplňují dobová svědectví a komentáře lidí, kteří mu byli nablízku, zejména Jiřího Voskovce, Miroslava Horníčka a Miloše Kopeckého, ale také lékařů, kteří ho ošetřovali nebo spoluhráčů mariáše. Kniha Jan Werich za oponou přináší plastický portrét Jana Wericha a jeho soukromí, které nebylo právě šťastné a zůstávalo skryté za legendou moudrého klauna.

Druhý výbor z televizních rozhovorů Marka Ebena, které knižně připravil novinář Jiří Janoušek. Kniha obsahuje 25 rozhovorů natočených v letech 2000-2005. Opět se setkáváme s nejrůznějšími pozoruhodnými lidmi, kteří dokážou zajímavě a poučně vyprávět o svém životě i o své profesi, v níž dosáhli mimořádných úspěchů. Patří mezi ně sportovci (např. D. Hašek), vědci (např. J. Grygar), hudebníci (např. V. Merta), herci (např. J. Kukura), ale také cestovatel M. Stingl, mořeplavec R. Konkolski či ředitel pražské zoo P. Fejk.

Výborná kniha plná rozhovorů s Janem Werichem, ukázkami jeho tvorby, korespondence a fotografií. Vznikla v posledním období Werichova života. 2. rozšířené vydání.

24 osobností z umění, sportu, vědy a podnikání se zpovídá oblíbenému moderátorovi - Portréty všech hostů i fotografie z natáčení - V polovině září velké PR k pětistému dílu pořadu Na plovárně - Marek Eben letos opět moderátorem Star Dance - Po celý říjen plakáty v pražském metru - Ideální dárek pro každého Výběr toho nejlepšího a nejzajímavějšího z pořadu Na plovárně. 264 stran poutavého čtení, které vás poučí, potěší i překvapí. Z osobností tohoto průřezu vybíráme: Bohdan Pomahač, Pavel Nedvěd, Eva Jiřičná, Tomáš Sedláček, Stanislav Bernard, Iva Janžurová, Otakar Motejl, Antonio Banderas, Pavel Pafko a další.

Na plovárně je výběrem 25 rozhovorů se známými osobnostmi, jako je Jiřina Bohdalová, Štěpánka Hilgertová, Vlastimil Brodský, Magdaléna Kožená, Vladimír Mišík nebo Michael Kocáb. Kromě jiného se dozvíte, co dělala Marta Kubišová, když nemohla zpívat. Proč Vlastimil Brodský považoval herectví za striptýz duše? Co má na starosti ředitelka kanceláře pro styk s prezidenta s veřejností v Bílém domě a mnoho dalšího. Rozhovory pro vás vybral a pro knižní vydání zpracoval Jiří Janoušek.... celý text

JIž třetí výbor nejzajímavějších televizních rozhovorů Marka Ebena v rámci stále oblíbeného cyklu, o jejichž knižní zpracování se zasloužil Jiří Janoušek. Ve třetím díle se setkáte s 26 zajímavými českými i zahraničními hosty, kteří ve svém oboru hodně dokázali, mají nám co říci a často prožili i velmi neobyčejný životní příběh. Patří k nim vědci (například Helena Illnerová), hudebníci (např. Miroslav Vitouš), herci (např. Robert Redford), výtvarníci (např. Jiří Anderle), sportovci (např. Dana Zátopková), podnikatelé (např. Tonino Lamborghini), ale třeba i významní kněží (např. kardinál Špidlík) či právníci (spolutvůrce ústavy Vojtěch Cepl).

Kniha popisuje budovaní dělostřelectva československé armády, které začalo koncem roku 1918, ihned po vzniku ČSR. Vzhledem k malému množství výzbroje a výstroje, která zůstala na území nově vzniklého státu, to bylo velice svízelné. V českých zemích totiž bylo převzato pouze 108 děl a minometů. Navíc prakticky ihned po jejich zformování bylo nutné nově vznikající jednotky nasazovat po četách a bateriích do bojů ve Slezsku a na Slovensku. Z hlediska vyzbrojování našeho dělostřelectva byla důležitá existence Škodových závodů v Plzni, jež byly schopny pokrýt potřebu dělostřelecké techniky naší armády v době míru i za války. V červnu 1919 měla naše armáda ve výzbroji 442 děl a 56 minometů. Návrat legií významnou měrou počet dělostřeleckých zbraní neovlivnil. Vyzbrojování dělostřeleckou technikou pokračovalo poměrně značným tempem. V roce 1920 armáda disponovala již 1526 kusy děl. Škodovy závody plnily objednávky ministerstva národní obrany a výzbroj se pomalu začínala unifikovat. Dělostřelectvu nejnáročnějšímu druhu zbraně byla věnována značná pozornost. V dvacátých letech se začaly objevovat nové typy zbraní. Další nové modely dělostřeleckých zbraní obdržela armáda v průběhu třicátých letech. Na jejich sklonku se byly vyvinuty další typy moderních dělostřeleckých zbraní. Mnohé z nich se však k našim jednotkám nedostaly. Všechny tyto moderní zbraně byly pečlivě vyzkoušeny a většinou zařazeny do výzbroje armády nacistického Německa.