Šafrán: Kniha o sdružení písničkářů

Kniha se zaměřuje na volné písničkářské sdružení Šafrán, které působilo v 70. letech v Československu a zahrnovalo významné osobnosti české a slovenské folkové hudby, jako jsou Jaroslav Hutka, Vladimír Merta a další. Skládá se z několika částí, které se vzájemně doplňují. Úvodní text historika Přemysla Houdy analyzuje kulturně-politickou situaci té doby, legislativní rámec, v němž písničkáři vystupovali, a činnost Státní bezpečnosti, která se od roku 1975 zaměřila na jednotlivé členy Šafránu s cílem toto sdružení zlikvidovat, což se jí podařilo v roce 1977. Druhá část knihy obsahuje chronologicky uspořádanou koláž fotografií, plakátů, článků a dalších dokumentů, které osvětlují historii české folkové hudby v letech 1966–77. Třetí část tvoří Houdovy Rozhovory po třiceti letech s významnými osobnostmi, včetně manažera Šafránu a textařů. Kniha končí diskografií a bibliografií členů Šafránu a rozsáhlým jmenným rejstříkem. Nejedná se o tradiční historii českého písničkářství, ale o historické a pramenné dílo, které vybízí k dalšímu zkoumání této doby.