Más información sobre el libro
Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.
Compra de libros
Učebnice práva ve čtyřech knihách, Jaromír Kincl
- Idioma
- Publicado en
- 1981
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Učebnice práva ve čtyřech knihách
- Idioma
- Checo
- Autores
- Jaromír Kincl
- Editorial
- Masarykova univerzita Brno
- Publicado en
- 1981
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Libros de texto, Comercio, Negocios & Gestión, Temática jurídica, Libros de texto universitarios, Derecho, Historia del Derecho, Libros de texto de derecho, Derecho Romano, Estado y Derecho
- Calificación
- 4,5 de 5
- Descripción
- Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.







