Parámetros
Más información sobre el libro
Alena Zemančíková (1955), autorka působící v Českém rozhlasu 3–Vltava, debutuje souborem povídek, jehož leitmotivem je prolog Bez otce. Vypravěčka, která vyrostla bez otce, popisuje své manželství a absenci dobrého otce pro své děti. Cítí vinu nejen na straně mužů, ale i žen a dětí, které podkopávají mužskou autoritu. Tato oboustranná vina je spojena s pocitem ztráty role otce a s nevírou v Boha: „Vidím, jak rozmnožujeme svět bez otců… a nedokážeme to zastavit.“ Motivy genderových stereotypů, očekávání, rodiny a vztahu k Bohu se prolínají v příbězích, které vypráví autorčino alter-ego Anna. Tvorba je výrazně autobiografická a upřímná, situovaná převážně do pohraničí východních Čech, zahrnující jak venkov, tak města a období předrevoluční i současné. Autorka se často zabývá paralelami mezi domácím životem a životem zvířat, reflektujíc vztah rodiny k veřejnému dění. Omezením autenticity je opakování některých motivů, což může vést k pocitu, že jde spíše o rodinné memoáry než o krásnou literaturu. Dramaturgická kvalita jednotlivých próz je kolísavá, což ovlivňuje celkový dojem z díla.
Actualmente hay del libro Bez otce (2008) en stock.
Compra de libros
Bez otce, Alena Zemančíková
- Idioma
- Publicado en
- 2008
- Encuadernación
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Bueno
- Precio
- 1,19 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Bez otce
- Idioma
- Checo
- Autores
- Alena Zemančíková
- Editorial
- Mladá fronta
- Publicado en
- 2008
- Formato
- Tapa dura
- ISBN10
- 8020416625
- ISBN13
- 9788020416629
- Serie
- Categorías
- Etiquetas
- Cuentos cortos, Relaciones, Ser padre
- Título original
- Bez otce
- Calificación
- 3 de 5
- Descripción
- Alena Zemančíková (1955), autorka působící v Českém rozhlasu 3–Vltava, debutuje souborem povídek, jehož leitmotivem je prolog Bez otce. Vypravěčka, která vyrostla bez otce, popisuje své manželství a absenci dobrého otce pro své děti. Cítí vinu nejen na straně mužů, ale i žen a dětí, které podkopávají mužskou autoritu. Tato oboustranná vina je spojena s pocitem ztráty role otce a s nevírou v Boha: „Vidím, jak rozmnožujeme svět bez otců… a nedokážeme to zastavit.“ Motivy genderových stereotypů, očekávání, rodiny a vztahu k Bohu se prolínají v příbězích, které vypráví autorčino alter-ego Anna. Tvorba je výrazně autobiografická a upřímná, situovaná převážně do pohraničí východních Čech, zahrnující jak venkov, tak města a období předrevoluční i současné. Autorka se často zabývá paralelami mezi domácím životem a životem zvířat, reflektujíc vztah rodiny k veřejnému dění. Omezením autenticity je opakování některých motivů, což může vést k pocitu, že jde spíše o rodinné memoáry než o krásnou literaturu. Dramaturgická kvalita jednotlivých próz je kolísavá, což ovlivňuje celkový dojem z díla.