Přišla jsem vám sloužit : životní příběh S.M. Elišky Pretschnerové

Na začátku deníku sestry Elišky Pretschnerové se objevují tři zajímavé úryvky, které odhalují její vnitřní svět. Oheň, jako symbol svatosti, je vyjádřen jako záře, plamen a žár, což odráží její hlubokou víru a jedinečnost. Svatost není podle ní něco chmurného, ale spíše živé a radostné vyjádření Boží přítomnosti. Eliška se snaží vyjádřit duši řeholnice jako něco víc než obyčejnou ženu, přirovnávajíc ji ke svíci na oltáři. Její myšlenky a výpisky ukazují na smysl jejího života, který nese rysy svatosti. V moderní době je těžké přijmout, že mezi námi mohou být světci. Většina lidí je vnímá jako postavy z dávné minulosti, přičemž zapomínají, že legenda je příběh pro naše poučení. Přestože současní lidé uznávají svatořečení Maxmiliána Kolbeho a Edith Steinové, zůstávají skeptičtí vůči pojmu svatosti. Světci byli obyčejní lidé, kteří žili v běžném životě, ale jejich víra a oddanost Bohu je odlišovaly. I přes své slabosti a chyby byli příkladem naděje a lásky. Naším úkolem je rozpoznávat a následovat jejich příklad. Eliška Pretschnerová byla v Kongregaci Školských sester Třetího řeholního řádu sv. Františka uznána jako zářící ukazatel správných cest. Její příběh, plný lásky a vítězství, nás vyzývá k oslavě a zamyšlení nad hodnotami, které žila.