Petr Piťha Libros

Český provozovatel vrtulníků v letecké záchranné službě Alfa Helicopter se chystal na oslavy 25. výročí od svého prvního vzletu. V předvečer výročí prvního letu firma přestala existovat.

Kniha podává moderně pojaté portréty českých světců (Václav, Ludmila, Vojtěch, Prokop, Hroznata, Zdislava z Lemberka, Anežka, Jan Sarkander, Jan Nepomucký, K.M. Hofbauer, J.N. Neumann) doplněné kapitolami O úctě ke svatým, Ostatní naši svatí (Cyril a Metod, …), Lidé svaté pověsti či blahé paměti, Dědictví Václavovo a mapkami míst spojených se životem svatých. Je napsána s velikou erudicí historickou, filologickou a psychologickou krásným a srozumitelným jazykem. O kvalitě publikace, jež je považována za nejlepší soubornou českou hagiografickou knihu vůbec, svědčí i to, že v 1. a 2. vydání bylo prodáno již 12.000 výtisků.

Josef Hrdlička píše: Kniha je rozhovorem dvou starých mužů, kteří rekapitulují své životy a nabyté poznání. Je shrnutím životní moudrosti z dob minulých i z doby dnešní, zároveň je také zrcadlem současnosti. V této konfrontaci slyšíme i prorockou ozvěnu časů budoucích. Učí nás objevit a docenit hodnotu vděčnosti, úžasu a touhy. Autor se citlivě sdílí se čtenářem, a to v kontemplaci o třech obdobích lidského života: Blažený dětský věk, Mužný věk díla, Věk stáří - podzim života. Dílo má svůj Prolog a Epilog. První uvádí do tématu, druhý je vyzrálým nadhledem.

O zpovědi z pohledu kajícníka a zároveň zpovědníka, navíc s jemným humorem – tak se dá charakterizovat text Petra Piťhy, který nejdřív obecně uvádí do problematiky svátosti smíření a poté se věnuje jednotlivým přikázáním Desatera, aby čtenářům usnadnil, nebo spíš otevřel cestu k přijetí odpuštění, k smíření s Otcem.

Pohádky mají nezastupitelný význam v životě lidí. Dítě, které by neslyšelo ani jednu pohádku, by snad ani nebylo dítětem. Pohádky otevírají svět fantazie, učí kráse a dobru, jsou pokladnicí moudrosti. Jsou školou, kde se učíme věrnosti a vytrvalosti, jsme vybízeni ke statečnosti a čestnému jednání. Pohádky nás také učí číst. není náhodou, že autory pohádek bývali učitelé, jako např. Jaroslav Janouch. Petr Piťha také není prvním univerzitním profesorem, který napsal pohádky. Jde tu, jako u své knihy Paměť a naděje věnované starým pověstem českým, cestou prof. V. Tilleho, který pod pseudonymem Václav Říha rovněž vydal své pohádky. Oba autoři, zkušený ilustrátor dětských knih, akad. malíř Jaroslav Šerých a Prof. PhDr. Petr Piťha zcela záměrně vytvořili pohádkovou knížku nesporně současnou, ale zároveň tradiční. Usilují o pozdvižení upadající kultury knihy a všestrannou kultivaci čtenáře. Nutí nás soustředit se, začíst a zaposlouchat se do široce plynoucích realistických opor, aby jim i dítě porozumělo, ale zároveň tvoří první stupeň na dlouhém schodišti imaginace a lákají k dalším krokům, které bez řídel ducha nelze udělat.

Autor celé řady duchovních děl zde uveřejnil meditace, které pomáhaly v 70. letech ak. sochaři Karlu Stádníkovi s účastí P. Vladimíra Rudolfa ideově ztvárnit jeho originální křížovou cestu v Praze-Lhotce, pojatou jako dějinný obraz Kristova utrpení v lidstvu.

Poutavé vyprávění o životě svatých Cyrila a Metoděje napsal autor pro moravské a české děti a mládež. Tak jako příchodu soluňských bratří předcházela touha poučit se a poznat křesťanské učení, tak i vzniku této knihy předcházelo přání vycházející ze společenství Matice velehradské mít k dispozici dílo, které by-podobně jako tehdy-pomohlo srozumitelným způsobem oslovit zejména děti a mládež. Tato kniha potvrzuje, co připomínal papež Jan Pavel II, že opravdová víra vždy vytváří a zanechává za sebou i ryzí kulturu. Kniha ve své prvé části čtivým jazykem podává životní příběh svatých Cyrila a Metoděje. Autor knihy prof. Petr Piťha uvádí všechna základní historická fakta, aniž by porušil plynulý tok vyprávění. Čtenář se současně baví i vzdělává. Ve druhé části autor v několika historických obrazech provede čtenáře nejdůležitějšími údobími historie Velehradu a vývoje cyrilometodějské úcty. Tím je zároveň ukázáno, v čem spočívá náš současný úkol při ochraně a rozmnožení „dědictví otců“.