Parámetros
- 208 páginas
- 8 horas de lectura
Más información sobre el libro
Padesátileté zdravotní sestře Nahíd zbývá šest měsíců života. Aspoň tak jí to tvrdí doktoři. Ale Nahíd nevěří jen tak někomu. Se stejným odporem vnímá jak svou diagnózu, tak lékařku, od které se jí dozví. A v srdci jí bublá vztek na život - na to, jaký směr nabral poté, co s manželem museli po revoluci prchnout z Íránu, i nad tím, že bude dál pokračovat i bez ní. Připadá si osamělá, se svou nemocí i se svými myšlenkami. Ráda by se sblížila se svou dcerou Aram, ale nedaří se jí to. Jak se nemilosrdně blíží její smrt, uvědomuje si Nahíd, že by se měla snažit Aram uchránit před bolestí. Ví, že by měla. Ale k čemu jsou dcery, když ne k tomu, aby sdílely bolesti matek? Bez dechu se valící proud vyprávění nám zprostředkovává příběh o vykořenění a ztrátě, ale také o mocných a mučivých poutech mezi matkou a dcerou. V románu To jsme byli my nám Golnaz Hashemzadeh Bonde přímočarým a šokujícím stylem klade otázky: Co zanecháváme svým dětem? A co dlužíme svým nejbližším?
Compra de libros
To jsme byli my, Golnaz Hashemzadeh Bonde
- Idioma
- Publicado en
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- To jsme byli my
- Idioma
- Checo
- Autores
- Golnaz Hashemzadeh Bonde
- Editorial
- Argo
- Publicado en
- 2018
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 208
- ISBN10
- 8025725960
- ISBN13
- 9788025725962
- Serie
- Etiquetas
- Ficción, Novelas históricas, Mujeres, Ficción contemporánea, Relaciones, Regalos para abuelo, Muerte, Regalos para mujeres, Cultura y Sociedad, Vida, Violencia, Pérdida, Literatura Nórdica, Escape, Relaciones Familiares, Suecia, Genealogía, Literatura Sueca, Cáncer, tumores, Culpa, Irán, Refugiados, Madres e hijas, Inmigrantes, Literatura Iraní
- Primera publicación
- 2017
- Título original
- Det var vi
- Calificación
- 4,05 de 5
- Descripción
- Padesátileté zdravotní sestře Nahíd zbývá šest měsíců života. Aspoň tak jí to tvrdí doktoři. Ale Nahíd nevěří jen tak někomu. Se stejným odporem vnímá jak svou diagnózu, tak lékařku, od které se jí dozví. A v srdci jí bublá vztek na život - na to, jaký směr nabral poté, co s manželem museli po revoluci prchnout z Íránu, i nad tím, že bude dál pokračovat i bez ní. Připadá si osamělá, se svou nemocí i se svými myšlenkami. Ráda by se sblížila se svou dcerou Aram, ale nedaří se jí to. Jak se nemilosrdně blíží její smrt, uvědomuje si Nahíd, že by se měla snažit Aram uchránit před bolestí. Ví, že by měla. Ale k čemu jsou dcery, když ne k tomu, aby sdílely bolesti matek? Bez dechu se valící proud vyprávění nám zprostředkovává příběh o vykořenění a ztrátě, ale také o mocných a mučivých poutech mezi matkou a dcerou. V románu To jsme byli my nám Golnaz Hashemzadeh Bonde přímočarým a šokujícím stylem klade otázky: Co zanecháváme svým dětem? A co dlužíme svým nejbližším?