Šerm mečem

Mezi nejpopulárnější učebnice šermu patří dílo Joachima Meyera, německého šermířského mistra z 16. století. Meyer, který žil přibližně v letech 1537–1571, napsal minimálně tři učebnice, přičemž vycházel z tradice mistra Liechtenauera a seznámil se i s italskou školou. Jeho komplexní učebnice pokrývá širokou škálu zbraní a ovlivnila mnohé následovníky, což platí i dnes. Meyer je považován za „nejproslulejšího z raných německých spisovatelů o šermu“. Jeho dílo se skládá ze tří knih, které zahrnují pět částí podle typů zbraní: dlouhý meč, tesák, rapír, dýku, zápas, halapartnu a píku. Pro každou zbraň stanovuje principy použití, vytváří slovník technik a popisuje metody útoků a jejich kombinací. Názorné dřevořezy usnadňují pochopení technik. Meyer klade důraz na dlouhý meč, který považuje za „nejobratnější a nejmužnější ze všech zbraní“. Tento reprint přináší část Meyerova díla v českém překladu spolu s německým textem, což umožňuje čtenářům srovnání a usnadňuje porozumění archaické němčině. Díky historickým ilustracím je tento reprint cenný nejen jako učebnice šermu, ale také jako důkaz renesanční knižní a grafické tvorby.