Más información sobre el libro
Kniha sleduje konstituci, rozvoj, transfer a adaptaci sociálního katolicismu v první polovině 20. století. Sociální katolicismus není chápaný jen jako koncept definovaný oficiálním učením církve v podobě encyklik, ale především jako kolektivní sociální praxe, ve společnosti přítomná v různých podobách. Z této perspektivy se práce snaží zamýšlet se rovněž nad přístupem sekularizačních teorií a nad úlohou náboženství v moderní společnosti. Analýza sociálně-katolického hnutí je prezentována ve dvou rozdílných národních kontextech: belgickém a československém. Jejich srovnání je věnována především druhá část práce, která mapuje působení sítí a aktérů sociálního katolicismu napříč oběma zeměmi. Svým zaměřením na fenomén sociálního katolicismu, k němuž studie přistupuje jako k diskursu i sociální praxi, se autor snaží o posílení vazeb mezi církevními, sociálními a kulturními dějinami.
Compra de libros
Medzi krížom a kladivom: Recepcia sociálneho myslenia v katolíckej cirkvi v prvej polovici 20. storočia, Jakub Štofaník
- Idioma
- Publicado en
- 2017
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Medzi krížom a kladivom: Recepcia sociálneho myslenia v katolíckej cirkvi v prvej polovici 20. storočia
- Idioma
- Eslovaco
- Autores
- Jakub Štofaník
- Publicado en
- 2017
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 251
- ISBN10
- 8073087197
- ISBN13
- 9788073087197
- Serie
- Etiquetas
- Periodismo narrativo, Sociedad
- Descripción
- Kniha sleduje konstituci, rozvoj, transfer a adaptaci sociálního katolicismu v první polovině 20. století. Sociální katolicismus není chápaný jen jako koncept definovaný oficiálním učením církve v podobě encyklik, ale především jako kolektivní sociální praxe, ve společnosti přítomná v různých podobách. Z této perspektivy se práce snaží zamýšlet se rovněž nad přístupem sekularizačních teorií a nad úlohou náboženství v moderní společnosti. Analýza sociálně-katolického hnutí je prezentována ve dvou rozdílných národních kontextech: belgickém a československém. Jejich srovnání je věnována především druhá část práce, která mapuje působení sítí a aktérů sociálního katolicismu napříč oběma zeměmi. Svým zaměřením na fenomén sociálního katolicismu, k němuž studie přistupuje jako k diskursu i sociální praxi, se autor snaží o posílení vazeb mezi církevními, sociálními a kulturními dějinami.