Más información sobre el libro
Roku 1940 se podařilo emigrantovi Bertoltu Brechotvi nalézt asyl ve Finsku. Měl za sebou už Dánsko a Finsko, týden poté, co Hitler přepadl Skandinávii dorazil do Helsinek, kde pobyl 13 měsíců. – V neútulné hospodě helsinského nádraží se čas od času scházejí dva emigranti, jejichž rozhovory zapsal Brecht v naší knížce, která vyšla až léta po jeho smrti roku 1961. Fyzik Ziffel a dělník Kalle proberou ve svých rozpravách – trochu švejkovských – všechno od války a hrdinství přes Hegla a humor až po lásku k bližnímu svému a pornografii. Představují svým způsobem dva příznačné německé osudy let třicátých a čtyřicátých, ale v knížce nejde především o obraz doby, ani o psychologicko-společenské studie. Její půvab i smysl je v jiskření nespoutaného, pronikavého intelektu, v radosti z přemýšlení samého, jež nezná tabu ani hranic. Nelze říci, že bychom právě toho měli u nás nadbytek.
Compra de libros
Hovory na útěku, Bertolt Brecht
- Idioma
- Publicado en
- 1964
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Hovory na útěku
- Idioma
- Checo
- Autores
- Bertolt Brecht
- Editorial
- Mladá fronta
- Publicado en
- 1964
- Formato
- Tapa dura
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Teatro, Teatro y danza
- Descripción
- Roku 1940 se podařilo emigrantovi Bertoltu Brechotvi nalézt asyl ve Finsku. Měl za sebou už Dánsko a Finsko, týden poté, co Hitler přepadl Skandinávii dorazil do Helsinek, kde pobyl 13 měsíců. – V neútulné hospodě helsinského nádraží se čas od času scházejí dva emigranti, jejichž rozhovory zapsal Brecht v naší knížce, která vyšla až léta po jeho smrti roku 1961. Fyzik Ziffel a dělník Kalle proberou ve svých rozpravách – trochu švejkovských – všechno od války a hrdinství přes Hegla a humor až po lásku k bližnímu svému a pornografii. Představují svým způsobem dva příznačné německé osudy let třicátých a čtyřicátých, ale v knížce nejde především o obraz doby, ani o psychologicko-společenské studie. Její půvab i smysl je v jiskření nespoutaného, pronikavého intelektu, v radosti z přemýšlení samého, jež nezná tabu ani hranic. Nelze říci, že bychom právě toho měli u nás nadbytek.