Donald Winnicott a politická teorie

Kniha zkoumá, jak se psychologická koncepce vývoje subjektivity a emočního zrání britského psychoanalytika Donalda Winnicotta projevuje v politických teoriích. Roste přesvědčení, že politické teorie nelze oddělit od psychologických a psychoanalytických. V rámci winnicottovských studií se objevují dva přístupy: první využívá Winnicotta jako inspiraci pro řešení otázek v konkrétních politických či sociálních kontextech, zatímco druhý se snaží rozvinout důsledky Winnicottovy koncepce pro socialitu a politickou teorii. Kniha se věnuje oběma strategiím. V první části se myšlenky Winnicotta postupně rozvíjejí až k reflexím týkajícím se sociálně-politických fenoménů, jako jsou demokracie, politický prostor a život v institucích, přičemž odkazuje na práce autorů jako M. H. Bowker, A. Buzbyová a další. Další kapitola analyzuje, jak Axel Honneth využívá Winnicottovu psychologii ve své teorii uznání. Poslední kapitola se zaměřuje na přístup Marthy Nussbaumové, která považuje Winnicotta za klíčového autora pro formulaci politické psychologie odpovídající liberálnímu politickému režimu.