Parámetros
- 156 páginas
- 6 horas de lectura
Más información sobre el libro
Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.
Compra de libros
Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy, Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Idioma
- Publicado en
- 2024
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Jaký život je hoden žití? Filosofické a biografické přístupy
- Idioma
- Checo
- Autores
- Tereza Matějčková, Barbara Schmitz
- Editorial
- Karolinum
- Publicado en
- 2024
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 156
- ISBN10
- 8024657538
- ISBN13
- 9788024657530
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Temática filosófica, Filosofía, Suicidio, Demencia, Eutanasia, Discapacidad física, Discapacidad mental, Dilema Moral
- Primera publicación
- 2022
- Título original
- Was ist ein lebenswertes Leben?: Philosophische und biographische Zugänge
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Co získá filozofie, bude-li vnímavější ke zkušenostem lidí s postižením? Barbara Schmitzová si tuto otázku klade jako filozofka i jako matka dcery, která se od narození potýká se zdravotním i duševním postižením. Ani otázku sebevraždy, další velké téma knihy, neřeší od stolu, ale jako člověk, který se musel vypořádat se sebevraždou svého otce i své sestry. Znovu se přitom ptá, jakou roli v tom, jak širší společnost vnímá sebevraždu, hraje filozofie. Nemají filozofové mnohdy sklon líčit sebevraždu jako heroický odchod ze života, a nezamlčují tudíž skutečnost, že se nejčastěji jedná o čirý projev zoufalství? Prostřednictvím svého tázání se autorka dobírá přesvědčení, že zkušenosti nemocných i těch, kteří se sžívají se svými omezeními, mohou každému dopomoci k tomu, aby žil život hodný žití.