Čerň a stříbro

Paolo Giordano se v tomto románu vrací k tématu rodiny, kterou zobrazuje nejen jako zdroj traumat, ale také jako hnízdo a útočiště. Příběh sleduje mladé manželství, kde muž, fyzik s tendencí k depresi, cítí, jak jeho melancholie ovlivňuje jejich vztah. Naopak jeho žena Nora je plná energie a optimismu. Muž, vypravěč a zapisovatel jejich lásky, doufá, že jeho smutek se spojí s Nořinou pozitivní silou. Klíčovou postavou jejich života je paní A., přezdívaná Babette, která zastává roli kuchařky, hospodyně a adoptivní babičky. Příběh začíná její smrtí, po níž vypravěč vzpomíná na život s ní a zachycuje její vitalitu. Tragédie přichází s diagnózou rakoviny plic, která proplétá milostné téma s tématy umírání a smrti. Giordano se zaměřuje na psychologii postav a patologické projevy jejich těl, přičemž sleduje postup nemoci bez patosu a přehnaných emocí. Nejde mu o šokující informace o umírání, ale o zobrazení vlivu nemoci na lidskou psychiku a povahu.