Más información sobre el libro
Základní spis, který reflektuje novou hudbu z několika různých hledisek – kromě hudebních aspektů je zohledněn její filozofický, sociologický a estetický kontext. Kniha je rozdělena na dvě části a je doplněna rozsáhlejší introdukcí. První část se zabývá dílem Arnolda Schönberga (od volné atonality k dvanáctitónové technice), druhá je věnována Igoru Stravinskému (ruské – folklorní – období a neoklasicismus). Dle Adornových slov vede objektivní zhodnocení filozofie nové hudby přes srovnání těchto dvou rozdílných komponistů. Myšlenky, které jsou obsaženy v tomto spisu, jsou v mnohém stále aktuální. Autor se detailně zabývá otázkou společenského postavení nové hudby a konstatuje její značnou izolovanost. Nová hudba je chápana jako jakési osamocené svědectvím o stavu společnosti, společnost o něj však nestojí – uvedený stav de facto přetrvává dodnes.
Compra de libros
Filozofie nové hudby, Theodor W. Adorno
- Idioma
- Publicado en
- 2018
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Filozofie nové hudby
- Idioma
- Checo
- Autores
- Theodor W. Adorno
- Editorial
- Akademie múzických umění (AMU)
- Publicado en
- 2018
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 250
- ISBN10
- 8073315122
- ISBN13
- 9788073315122
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Ciencias sociales, Arte, Filosofía, Teoría Musical, Música contemporánea, modernismo musical
- Primera publicación
- 1949
- Título original
- Philosophie der neuen Musik
- Calificación
- 5 de 5
- Descripción
- Základní spis, který reflektuje novou hudbu z několika různých hledisek – kromě hudebních aspektů je zohledněn její filozofický, sociologický a estetický kontext. Kniha je rozdělena na dvě části a je doplněna rozsáhlejší introdukcí. První část se zabývá dílem Arnolda Schönberga (od volné atonality k dvanáctitónové technice), druhá je věnována Igoru Stravinskému (ruské – folklorní – období a neoklasicismus). Dle Adornových slov vede objektivní zhodnocení filozofie nové hudby přes srovnání těchto dvou rozdílných komponistů. Myšlenky, které jsou obsaženy v tomto spisu, jsou v mnohém stále aktuální. Autor se detailně zabývá otázkou společenského postavení nové hudby a konstatuje její značnou izolovanost. Nová hudba je chápana jako jakési osamocené svědectvím o stavu společnosti, společnost o něj však nestojí – uvedený stav de facto přetrvává dodnes.