Bez zpěvu a bez zvonění : dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17.-19. století
Autores
Valoración del libro
Parámetros
- 498 páginas
- 18 horas de lectura
Más información sobre el libro
Kniha Bez zpěvu a bez zvonění se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století. Autorku přitom nezajímá pouze to, jak se změnil samotný trestní postih sebevraždy, ale především skutečnost, jak se proměnilo nazírání na trestní postižitelnost sebevraha, na jeho duševní stav, a co tyto změny vypovídají o proměnách společnosti a myšlení v českých zemích mezi barokem a „moderní“ dobou. Autorka rovněž zkoumá, jak soudní praxe odpovídala zákonným normám, jakým způsobem byla vnímána sebevrahova „vina“ a jeho i její mravní „škodlivost“, jak byla dokládána „vina“ či „nevina“ a jak se doboví aktéři z nejrůznějších různých společenských vrstev vyrovnávali s emocionálně vyhrocenou situací, již sebevražda pro komunitu představovala.
Compra de libros
Bez zpěvu a bez zvonění : dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17.-19. století, Daniela Tinková
- Idioma
- Publicado en
- 2021
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Bez zpěvu a bez zvonění : dekriminalizace sebevraždy mezi sekularizací a medikalizací v 17.-19. století
- Idioma
- Checo
- Autores
- Daniela Tinková
- Editorial
- Argo
- Publicado en
- 2021
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 498
- ISBN10
- 8025735249
- ISBN13
- 9788025735244
- Serie
- Recogida
- Každodenní život
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Sociedad, Suicidio, Crímenes y delitos, Derecho penal, Criminología, Secularización, Siglos XVII a XIX, Delitos de Moralidad
- Calificación
- 4,6 de 5
- Descripción
- Kniha Bez zpěvu a bez zvonění se zabývá postupným procesem dekriminalizace sebevraždy od konce 17. do konce 19. století. Autorku přitom nezajímá pouze to, jak se změnil samotný trestní postih sebevraždy, ale především skutečnost, jak se proměnilo nazírání na trestní postižitelnost sebevraha, na jeho duševní stav, a co tyto změny vypovídají o proměnách společnosti a myšlení v českých zemích mezi barokem a „moderní“ dobou. Autorka rovněž zkoumá, jak soudní praxe odpovídala zákonným normám, jakým způsobem byla vnímána sebevrahova „vina“ a jeho i její mravní „škodlivost“, jak byla dokládána „vina“ či „nevina“ a jak se doboví aktéři z nejrůznějších různých společenských vrstev vyrovnávali s emocionálně vyhrocenou situací, již sebevražda pro komunitu představovala.