Más información sobre el libro
První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.
Compra de libros
Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus, Hans Urs von Balthasar
- Idioma
- Publicado en
- 2024
- Encuadernación
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Apokalypsa německé duše - Studie k nauce o posledních postojích / Svazek 1. Německý idealismus
- Idioma
- Checo
- Autores
- Hans Urs von Balthasar
- Editorial
- Academia
- Publicado en
- 2024
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 808
- ISBN10
- 8020035109
- ISBN13
- 9788020035103
- Serie
- Etiquetas
- Temas religiosos, Temática filosófica, Literatura alemana, Teología, Historia Cultural, Apocalipsis, Poesía Alemana, Historia de la filosofía, Filosofía Alemana, Eschatología
- Primera publicación
- 1937
- Título original
- Apokalypse der deutschen Seele: Studie zu einer Lehre von den letzten Dingen: Der deutsche Idealismus
- Descripción
- První svazek rozměrné trilogie, která v předvečer druhé světové války (1937–1939) přinesla syntetizující pohled na vývoj moderní německé literatury a filozofie z hlediska proměn eschatologického myšlení. První díl se soustředí na epochu osvícenství a romantismu a jako jejich hlavní rys vykládá posuny křesťanské eschatologie směrem k „prométheovskému principu“, k imanentizujícímu a subjektivizujícímu pojetí vztahu mezi lidským duchem, přírodou, dějinami a božstvím. Spis má navzdory tematické šíři (od Lessinga či Herdera přes romantiky a idealisty až po Wagnera a Nietzscheho) sevřenou interpretační povahu a představuje vyrovnání s moderním německým myšlením, jak se rozvíjelo ne v teologických spisech, nýbrž v poezii a filozofii.