Más información sobre el libro
Je to fascinující příběh. Vysoký důstojník SS Adolf Eichmann, pověřený uskutečněním obludného plánu vyhlazení židovského obyvatelstva na všech územích ovládaných hitlerovským Německem, patří k nejbizarnějším osobnostem 20. století. Nazval-li Dušan Hamšík Adolfa Hitlera „géniem průměrnosti“ pak Eichmann je „géniem nicotnosti“. Pilný úředník smrti, vzorný otec rodiny, poslušný, vlastního myšlení neschopný vykonavatel rozkazů. Zorganizoval trýznivou smrt milionů lidí, dospělých i dětí, byl na to patologicky hrdý, chvástal se, že i do pekla půjde spokojen, ale o pár let později, před soudem a na dohled od šibenice, sdělí světu, že vlastně ani není antisemitou, věří v Boha a nikdy se nechtěl věnovat zabíjení. Kráčíme-li krok za krokem stopami dramatického, ale současně i absurditou přeplněného života tohoto muže, užasneme nad tím, jak rozporuplné malosti může být člověk schopen.
Compra de libros
Půjdu do pekla spokojen, Roman Cílek
- Idioma
- Publicado en
- 2015
- Encuadernación
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Muy Bueno
- Precio
- 3,99 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Půjdu do pekla spokojen
- Subtítulo
- Adolf Eichmann: životní dráha masového vraha
- Idioma
- Checo
- Autores
- Roman Cílek
- Editorial
- Epocha (ČR)
- Publicado en
- 2015
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 150
- ISBN10
- 807425268X
- ISBN13
- 9788074252686
- Serie
- Etiquetas
- Tema histórico, Segunda Guerra Mundial, Judíos, Nazis, Juicios, Procesos Judiciales, Crímenes de guerra, Personalidad Humana, Víctimas del nazismo
- Calificación
- 4,45 de 5
- Descripción
- Je to fascinující příběh. Vysoký důstojník SS Adolf Eichmann, pověřený uskutečněním obludného plánu vyhlazení židovského obyvatelstva na všech územích ovládaných hitlerovským Německem, patří k nejbizarnějším osobnostem 20. století. Nazval-li Dušan Hamšík Adolfa Hitlera „géniem průměrnosti“ pak Eichmann je „géniem nicotnosti“. Pilný úředník smrti, vzorný otec rodiny, poslušný, vlastního myšlení neschopný vykonavatel rozkazů. Zorganizoval trýznivou smrt milionů lidí, dospělých i dětí, byl na to patologicky hrdý, chvástal se, že i do pekla půjde spokojen, ale o pár let později, před soudem a na dohled od šibenice, sdělí světu, že vlastně ani není antisemitou, věří v Boha a nikdy se nechtěl věnovat zabíjení. Kráčíme-li krok za krokem stopami dramatického, ale současně i absurditou přeplněného života tohoto muže, užasneme nad tím, jak rozporuplné malosti může být člověk schopen.