Parámetros
- 496 páginas
- 18 horas de lectura
Más información sobre el libro
Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......
Compra de libros
Victims of Yalta, Nikolai Tolstoy
- Idioma
- Publicado en
- 1977
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Victims of Yalta
- Idioma
- Inglés
- Autores
- Nikolai Tolstoy
- Editorial
- Hodder & Stoughton Ltd
- Publicado en
- 1977
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 496
- ISBN10
- 0340193883
- ISBN13
- 9780340193884
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Tema histórico, Historia, Guías y Manuales, Historia militar, Francia, Guerras, Segunda Guerra Mundial, Rusia, Suecia, Unión Soviética, Noruega, Refugiados, Historia Rusa, Prisioneros de Guerra, Cosacos, Conferencia de Yalta 1945
- Primera publicación
- 1977
- Título original
- Victims of Yalta
- Calificación
- 4 de 5
- Descripción
- Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......