Más información sobre el libro
V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.
Compra de libros
Přítomnost Boha v dějinách, Emil Ludwig Fackenheim
- Idioma
- Publicado en
- 2013
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nadie lo ha calificado todavía.
- Título
- Přítomnost Boha v dějinách
- Idioma
- Checo
- Autores
- Emil Ludwig Fackenheim
- Editorial
- Oikoymenh
- Publicado en
- 2013
- Formato
- Tapa blanda
- Páginas
- 103
- ISBN10
- 8072984810
- ISBN13
- 9788072984817
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Esoterismo y religión, Temas religiosos, Temática filosófica, Religión, Filosofía, Cristianismo, Cristianismo, Fe, Judíos, Judaísmo, Dios, Historia de la humanidad, Filosofía de la Historia, Teodicea
- Primera publicación
- 1970
- Título original
- Goďs Presence in History
- Descripción
- V knize Přítomnost Boha v dějinách představuje Fackenheim svůj koncept „zakládajících zkušeností“ judaismu – společných, znovu zpřítomňovaných zkušeností, jež stvrzují víru v neomezeného Boha, přítomného v omezených lidských dějinách. Tuto víru včetně jejích nevyhnutelných paradoxů považuje za ústřední pro židovství i křesťanství, jež označuje za „dějinná náboženství“. Otázkou dnešního židovství pak je, jak smířit Boha dějin s bezprecedentní událostí holocaustu. Židovství i křesťanství se navíc musí během posledního století vyrovnávat se sekularismem: pokud je biblický Bůh bohem veškerých dějin, musí být i bohem současných sekulárních dějin, a to včetně novodobých katastrof jako je holocaust či Hirošima. V závěru autor naznačuje možnost nové, postnáboženské a postsekulární situace.