Miloš Calda Libros

Velkoformátová česko - anglická publikace bilancuje práci Československého egyptologického ústavu Univerzity Karlovy v Egyptě v letech 1958 až 1988. Obsahuje příspěvky: M. Verner: Mezinárodní akce UNESCO na záchranu památek Núbie, M. Verner: Ptahšepsesova mastaba v Abúsíru, M. Verner: Jižní pole v Abúsíru, L. Bareš: Přehled československých egyptologických expedic do EAR, B. Vachala: Bibliografie československých egyptologických prací 1958-1988

Presented in both Czech and English this book commemorates work by the Czech Institute of Egyptology in Egypt between 1958 and 1988. The topics covered are: The international UNESCO campaign to save the monuments of Nubia; work at the Mastaba of Ptahshepses at Abusir; work in the South Field at Abusir; an overview of Czech Egyptological Expeditions and a bibliography of Czech Egyptological publications.

Oleg Gordijevskij, syn agenta KGB, sa postupne začal dívať na komunistické zriadenie svojej krajiny ako na zločinné a neschopné reformy. Ruská spravodajská služba ho prvýkrát nasadila v roku 1968 a neskôr sa stal popredným zástupcom Sovietskeho zväzu v Londýne. Od roku 1973 však tajne pracoval pre MI6, pričom takmer desať rokov pomáhal Západu odhaľovať ruských špiónov a prekazil množstvo tajných plánov. V čase, keď sa studená vojna chýlila ku koncu, sovietske vedenie prežívalo čoraz väčšiu paranoju z možného prvého úderu zo strany USA, čo svet posúvalo na pokraj vojny. Pracovníci MI6 sa snažili udržať Gordijevského identitu v tajnosti, a to aj pred CIA, ktorá sa snažila odhaliť britského zdroja na najvyššej úrovni. Ich posadnutosť však viedla ku Gordijevského skaze, keď ho identifikoval Aldrich Ames, známy svojou špionážou pre Sovietov. Najnovšia kniha Bena Macintyra sa zaoberá trojstranným nešportovým správaním USA, Británie a Sovietskeho zväzu a ponúka strhujúci opis Gordijevského úteku z Moskvy v roku 1985. Čitateľ sa dostane do hlboko utajeného sveta zrady, kde rozhodnutie jednotlivca môže zmeniť budúcnosť národov.

Stalinova "vojevůdcovská" nezpůsobilost vehnala v průběhu druhé světové války do německého zajetí miliony vojáků. Jeho nelítostná decimace všech vrstev národa, dokonce celých komunit, vedla generála Vlasova k rozhodnutí vytvořit armádu, která by ze dvou zel - Stalin a Hitler - porazila nejprve to větší, kterým se mu jevil Stalin. Stalin například po celou válku nepřistoupil k haagským konvencím o zacházení s válečnými zajatci a svým odmítavým postojem tak nepřímo způsobil tragický osud zajatců. Kromě vlasovců se proti bolševismu postavil také národ kozáků. Další skupinou stojící proti Stalinovi byli někteří příslušníci rozsáhlé bílé emigrace, jejichž potomci se mnohdy narodili již na Západě. Vedle nich se na konci války ocitlo v britském zajetí mnoho protikomunistických Jugoslávců. Více než dva miliony těchto lidí byly v letech 1944-1947 násilně navráceny do Sovětského svazu - podle dohod, jež Britové a Američané se Stalinem stvrdili na konferenci v Jaltě - v rozporu s řadou britských zákonů a ustanovení mezinárodního práva. Osudem těchto ubožáků byla buď okamžitá smrt zastřelením po návratu, či pomalejší umírání v táborech Gulagu. Vyvázli jen nemnozí......

Životopis Winstona Churchilla, považovaného většinou Britů za nejvýznamnější osobnost novodobých dějin, se vyznačuje monumentálním rozsahem a hlubokým porozuměním dobovým společenským poměrům, včetně anglického intrikánství a Churchillových rodinných vztahů. Roberts se zaměřuje na klíčové politické a strategické aspekty obou světových válek, jichž se Churchill aktivně účastnil. Ačkoli o Churchillovi existuje mnoho knih, Robertsova publikace vychází z nedávno zpřístupněných pamětí sovětského velvyslance Ivana Majského a deníků krále Jiřího VI., což jí dodává na výjimečnosti. Dílo představuje definitivní životopis tohoto velikého státníka a jedné z klíčových postav vítězného triumvirátu v boji proti genocidnímu zločinci. Roberts se také podrobně věnuje Churchillovým osobním vlastnostem, jako je jeho dobrodružná povaha, literární talent (získal Nobelovu cenu za literaturu), psychologická intuice, vytrvalost a nezapomenutelné rétorické schopnosti. Tyto schopnosti hrály klíčovou roli během bitvy o Británii, kdy jeho projevy dodávaly odvahu nejen Britům, ale celému Západu. Pro zájemce o osobnost Winstona Churchilla a historii druhé světové války je tato kniha nezbytná. Britská média ji hodnotí jako jednu z nejlepších prací o Churchillovi, ne-li vůbec nejlepší.

V návaznosti na Foucaultův pojem „biopolitiky“ se Agamben snaží předvést, že svrchovaná politická moc je v západní myšlenkové tradici již od Aristotela chápána jako „moc nad životem“. S využitím analýz C. Schmitta a výsledků antropologického bádání Agamben definuje svatého člověka jako bytost, již lze zabít, ale nikoli obětovat. Tento paradox podle Agambena vymezuje postavení moderního jedince v systému, který ovládá kolektivní „holý život“ všech.

Kissinger defines diplomacy with an overview of his own interpretation of history and personal accounts of negotiations with world leaders.

Práce Johna Laughlanda z roku 1997 odpovídá směru uvažování, který vůči projektům Evropské unie zastává euroskeptické křídlo britských konzervativců. Filozoficky autor vychází z britské tradice politické filozofie (Hobbes, Locke, Burke) a konstitucionalismu, které kladou velký důraz na pojem suverenity. V sedmi kapitolách se věnuje historickým kořenům evropské myšlenky, roli Německa v evropské politice od středověku po současnost a dnešní evropské ideologii.