Edwin Palmer Hoyt Orden de los libros

Čtenáři se dostává do rukou kniha Edwina P. Hoyta, amerického vojenského historika a novináře, která se zaměřuje na posledních šedesát dní druhé světové války v Pacifiku. Autor se nezaměřuje pouze na operace 3. loďstva admirála Halseyho či boje o Okinawu, ale také na složitá politická jednání Spojenců v Postupimi a úsilí japonského generálního štábu o obranu vlasti před invazí. Důležitou součástí textu je popis svržení atomových pum na Hirošimu a Nagasaki, přičemž popis výbuchu uranové pumy nad Hirošimou je převzat z oficiálních japonských dějin. Hoyt se rovněž věnuje vstupu Sovětského svazu do války proti Japonsku a analýze neochoty japonských militaristů přijmout podmínky postupimské deklarace, i když čelili hrozbě dalších atomových pum. Zmiňuje také roli císaře Hirohita v mírových snahách. Publikace zahrnuje tragédii těžkého křižníku Indianapolisu a pohled na tuto událost z perspektivy trosečníků a kapitána Hašimota, velitele ponorky, která křižník potopila. Kniha je poslední částí trilogie věnované posledním třem letům války Spojených států proti Japonsku, přičemž předchozí díly byly vydány v letech 2019 a 2021.

Kniha 1944 : Válka ve středním Tichomoří je druhým dílem Hoytovy trilogie věnované bojům Američanů proti Japoncům v Pacifiku. Hlavním tématem prvního dílu, Bouře nad Gilbertovými ostrovy, který vyšel v roce 2019, je invaze na Tarawu a Makin. Závěrečné boje v roce 1945 popisuje třetí díl, Kruh se uzavírá, jehož vydání je plánováno na rok 2022.

Autor uvádí první ucelený popis jedné z nejdůležitějších námořních bitev druhé světové války v Pacifiku. Po japonském útoku na Pearl Harbor se Amerika, zděšená japonskými vítězstvími v Singapuru, Hongkongu či Filipínách, zoufale snažila Japonsko zastavit. Bitva v Korálovém moři měla rozhodnout o budoucnosti války.

Rok 1941: Hitlerův zákeřný plán bombardovat Birty, a tak si je podrobit, skončil neúspěchem a führer obrací svou pozornost na Rusko. Jeho hlavní cíl - rozdrtit sovětské monstrum - závisí na schopnosti nacistů ovládnou Řecko a Jugoslávii na jižním křídle fronty. S ničivou účinností Němci na oba nešťastné národy udeří těžkými nálety a nelítostně a tvrdě je potlačí a zároveň pronásledují početně slabší britské síly na ostrov Krétu, kde s nimi svedou krutou a krvavou bitvu na život a na smrt.

I přes skvělá vítězství nad Italy v severní Africe je Churchill nucen přesunout muže i vojenskou techniku do bojů v Řecku.Vyčerpané a stenčené britské síly teď musí čelit zlobě nově sformovaných německých jednotek Afrika -Korps,které neúprosně postupují na východ směrem k Suezskému průplavu pod vedením vynikajícího stratéga Erwina Rommela..

V průběhu druhé světové války se nejdůležitější a nejtěžší bitvy zásadního strategického významu odehrály v oblasti Pacifiku, když zdánlivě neporazitelní Japonci usilovali o rozšíření své nechvalně proslulé říše. Toto bouřlivé období teď ožívá v pozoruhodné knize významného historika Edwina P. Hoyta, jež přenese čtenáře do ohniska konfliktu otřásajícího celým světem a která představuje dramatickou kroniku o velkých vojenských akcích a o mimořádné lidské odvaze na krvavých bojištích na zemi i na moři.

Po katastrofě v Pearl Harboru v prosinci 1941 a řadě dalších porážek v Tichomoří v roce 1942 se zdá, že japonský postup v této oblasti je nezadržitelný. Americké vojenské námořnictvo v jižním Pacifiku je na velmi dlouhou dobu, kromě ponorek, zcela paralyzováno. Při reorganizaci na jaře r. 1943 vzniká 7. flotila, která se má postupně stát významnou a rozhodující bojovou silou, pýchou amerického námořnictva. Sbor náčelníků štábů vyřešil i složitou situaci ve velení. Řízení a zodpovědnost za prakticky celou oblast jižního Tichomoří opět převzal na jaře r. 1944 generál MacArthur.

Přestože 15. letecká skupina vedená fregatním kapitánem Davidem McCampbellem byla aktivní jen v období květen - listopad r. 1944, patřila mezi nejúspěšnější letecké jednotky Spojených států, které bojovaly v Pacifiku. Šestadvacet stíhacích pilotů můžeme zařadit k leteckým esům (více než 5 sestřelů). S výcvikem začala skupina na jaře r. 1944 na letadlové lodi Hornet s novými stíhačkami F6F Hellcat a bombardéry Curtiss Helldivers. K ostrým bojům startovali letci již z paluby Essexu. První cenné, ale dosti draze zaplacené zkušenosti získali v květnu r. 1944 v bojích u Marshallových ostrovů. Následovaly operace a bitvy u Formosy, v zálivu Leyte, o Filipíny a mnohé další. Autor nás velmi srozumitelně, lehkou, čtivou formou a bez rušivých podrobností provede po výcvikových táborech a jednotlivých bojištích, kde jednotka působila, seznámí nás s veliteli, dočteme se o značně náročné službě na palubách letadlových lodí. Fotografie Přehledná historie 15. palubní letecké skupiny válečného námořnictva Spojených států v období 2. světové války

Rok 1941: Hitlerův zákeřný plán bombardovat Brity, a tak si je podrobit, skončil neúspěchem a führer obrací svou pozornost na Rusko. Jeho hlavní cíl - rozdrtit sovětské monstrum - závisí na schopnosti nacistů ovládnout Řecko a Jugoslávii na jižním křídle fronty. S ničivou účinností Němci na oba nešťastné národy udeří těžkými nálety a nelítostně a tvrdě je potlačí a zároveň pronásledují početně slabší britské síly na ostrov Krétu, kde s nimi svedou krutou a krvavou bitvu na život a na smrt.

I přes skvělá vítězství nad Italy v severní Africe je Churchill nucen přesunout muže i vojenskou techniku do bojů v Řecku.Vyčerpané a stenčené britské síly teď musí čelit zlobě nově sformovaných německých jednotek Afrika -Korps,které neúprosně postupují na východ směrem k Suezskému průplavu pod vedením vynikajícího stratéga Erwina Rommela..