Pavel Oliva Orden de los libros

Ve druhém díle Civilizace starověkého Středomoří se autoři zabývají říší Alexandra Makedonského, detailně popíší Kartágo, a římské impérium a odbornou publikaci uzavřou zánikem zápodořímské říše, tedy koncem starověku.

Příběh vtěsnaný do této knížky by mohl být obsáhlou románovou ságu nebo televizním seriálem. Autor Pavel Oliva zachytil historii své rodiny a rodiny manželky Věry včetně jejich příbuzenstva. Opíraje se o paměť a dokumenty, podává svědectví o životech a osudech lidí od dávných předků až po současníky, a to v kontextu doby a historických zvratů od poloviny devatenáctého století. Hlavními protagonisty jsou Pavel a Věra, oba odborníci ve společenskovědních disciplínách. Největší pozornost věnuje období německé okupace, které prožil v koncentračních táborech, přičemž přišel o rodinu a většinu příbuzných. Dalším důležitým obdobím je normalizace po roce 1970, jež se jich citelně dotkla, a vzrušená doba po roce 1989, kdy oba sehráli významnou roli v nápravě minulých deformací. Vyprávění oživují intimní vzpomínky a zážitky z cest, které jim poskytly cenné podněty pro badatelskou práci.

Ve druhém díle Civilizace starověkého Středomoří se autoři zabývají říší Alexandra Makedonského, detailně popíší Kartágo, a římské impérium a odbornou publikaci uzavřou zánikem zápodořímské říše, tedy koncem starověku. ISBN pro soubor (I. a II.díl) 978-80-87867-20-4, 978-80-7500-117-7, 978-80-86410-73-9

Mediteránní oblast, označovaná jako kolébka civilizace, kultury a vědění, byla místem klíčových událostí, které formovaly naši současnost, včetně evropské a euroatlantické. Přední východ, Malá Asie, údolí Nilu, Egeis a Apeninský poloostrov byly domovem starověkých národů, které vytvořily první státní útvary, sociální struktury a rozvinuly své tvůrčí potenciály v různých oblastech vzdělanosti a umění. Kulturní dědictví řeckořímské antiky a jejích orientálních předchůdců položilo základy evropského středověku a novověku, z nichž lidstvo čerpá dodnes. Dva čeští historici, Pavel Oliva a Jan Burian, se spojili, aby přiblížili tuto významnou etapu starověkého světa českému čtenáři a nabídli komplexní poznání kulturního bohatství minulosti. Jejich syntetický výklad se zaměřuje na politické dějiny, které odhalují příčinné souvislosti událostí a vztahy mezi státy, a zároveň se věnují ekonomickým a sociálním otázkám a kulturně historickému vývoji. Důraz kladou na rozmanitost myšlení, náboženských představ, literatury a výtvarného umění, přičemž dokumentují vzájemné souvislosti a přejímání motivů. Toto dílo, poprvé publikované před třiceti šesti lety, zaznamenalo velký úspěch a stalo se klasikou s trvalou vzdělanostní hodnotou.

Politice je věnován svazek O politické činnosti, který obsahuje pětici pojednání o aktuálních problémech Plútarchovy doby, ale i zásadním koncepčním otázkám politické morálky (Politické rady, O monarchii, demokracii a oligarchii, Nepoučenému vládci, Má se stařec věnovat politice? a Filozof má rozmlouvat zejména s vládci). Čtenáře určitě překvapí, jak staré jsou nešvary politiků, jež plní stránky dnešních novin.

Polybios (asi 200–118 př. Kr.) patří k nejvýznamnějším osobnostem antické literatury. Spolu s Thúkýdidem a Hérodotem tvoří trojhvězdí starořeckého dějepisectví. Pocházel z arkadské Megalopole, z bohaté rodiny, jeho otec zastával vysokou hodnost stratéga Achajského spolku. Díky tomu získal dobré vzdělání, jež mu usnadnilo politickou i vojenskou kariéru. Roku 166 se dostal do Říma jako jeden z tisíce rukojmích po vítězství římského vojska u Pydny, po němž se Římané stali rozhodující mocenskou silou v celém tehdy známém světě. V Římě strávil Polybios 17 let a spřátelil se s nejvýznačnějšími patricijskými rodinami. Roku 150 získal osobní svobodu a odjel do Afriky, kde se věnoval studiu historie a cestoval. Osobně byl přítomen i finále třetí kartáginské války a následnému zničení Kartága v roce 146. Poté se z pověření římského senátu odebral do Řecka, aby tam pomohl uspořádat politické poměry. Již od svého mládí se věnoval literární činnosti, z jeho díla se však dochovaly pouze Dějiny o 40 knihách, z nich pak prvních pět knih v úplnosti, zbylé ve zlomcích či citátech. Polybios v nich zachytil děje ve světě ovládaném Římem během 3.–2. století př. Kr. a je pro toto období klíčovým pramenem. Leitmotivem jeho spisu je proměna římské říše ve světovou velmoc a vylíčení příčin jejího vzestupu.

Autobiografická kniha významného historika, který přežil nacistické koncentrační tábory Terezín, Osvětim a Schwarzheide.

Souhrnné zpracování řeckých dějin od antických kořenů až do současnosti.