Jiří Němec Libros

Pachateli nejnebezpečnějších a veřejnost nejvíce vzrušujících trestných činů jsou z valné části osoby, charakterizované jako psychopaté.

Druhé vydání souboru esejů. Vybral, uspořádal, předmluvu a komentář napsal Jiří Němec.

Divertimento k filozofii dějin. Práce českého filozofa a psychologa interpretující fenomén dějin antickým mýtem. Též jako vázaná bibliofilie v nákladu 40 ks na ručním papíře.

Při založení Masarykovy univerzity byly na její filozofické fakultě nejsilněji zastoupeny historické obory. Letošní sté výročí nabízí jedinečnou příležitost ohlédnout se za proměnami, jimiž historické obory během prvního století existence univerzity prošly. Z historického semináře se postupně oddělovaly a vedle něj také vznikaly další semináře a ústavy s úzkou vazbou k historii i jejím postupům – dějiny umění, archeologie, muzeologie, archivnictví a pomocné vědy historické, etnologie. Autory předkládané publikace vedla snaha odpovědět na otázky, jaký byl význam jmenovaných brněnských seminářů v dějinách vědy a vzdělanosti v domácím a mezinárodním kontextu, jaké osobnosti v Brně vyrostly či jaké vnější vlivy působily na institucionální utváření historických oborů na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity. Publikace je proto rozdělena do tří částí: Institucionální vývoj; Osobnosti; Tradice, inovace a projekty. V této perspektivě sledují autoři vývoj dnešního Historického ústavu, Semináře dějin umění, Ústavu pomocných věd historických a archivnictví, Ústavu evropské etnologie a Ústavu archeologie a muzeologie v proměnách dějin českých zemí od vzniku samostatného Československa až do současnosti.

Druhý svazek edice rukopisných sešitů významné osobnosti české kultury zahrnuje Čtvrtý a Pátý zápisník, doplněný o oddíl zápisů z let 1964–1969. Jiří Němec psal tento intelektuální deník více než patnáct let, od srpna 1961 do roku 1978. Zaznamenával své aktivity, četbu a vlastní reflexe, což dokumentuje jeho vnitřní nasazení a vnější boje za svobodný život v komunistické společnosti. Období od jara 1965 do jara 1969 přináší významné události a změny. Například redaktoři časopisu Tvář se v roce 1965 zaměřili na aktivní spolupráci, místo pasivní obrany před blížícím se zákazem. Němec usiloval o obnovu katolické církve a sledoval výsledky 2. vatikánského koncilu, což ukazuje na propojení různých okruhů a témat, včetně dialogu mezi křesťany a ateisty, s nimiž se spojili myslitelé neortodoxního marxismu. Zápisníky také zachycují období 1967–1968, kdy došlo k pokusu o obnovu demokratického života, přerušeného okupací v srpnu 1968. Posrpnová doba je reflektována jako hledání východiska z bezvýchodné situace, kdy se duchovní boj stal zdánlivě nereálným. Tyto zápisníky poskytují cenné poznatky o strategiích boje za svobodný život v Československu a odhalují postoje Němce i jeho debatních partnerů z oblasti filosofie a teologie.

Svazek Zápisníky I obsahuje deníkové zápisy Jiřího Němce na samostatných listech z roku 1960 a První (6. 8. 1961 − 12. 5. 1962), Druhý (15. 5. 1962 – 2. 5. 1963) a Třetí zápisník (10. 5. 1963 – 28. 10. 1964). Jiří Němec psal intelektuální deník soustavně více než patnáct let, od srpna 1961 – vyzván tehdy Vladimírem Holanem – do roku 1978. Zaznamenával veřejné aktivity, jichž byl účastníkem, i svou četbu, nad obojím pak v zápisnících vedl vlastní reflexe. Zápisníky jsou svědectvím o vnitřním růstu jejich autora i vnějších zápasech, na kterých se podílel a jejichž středem bylo úsilí o svobodný život v podmínkách tehdejší komunisty ovládané společnosti a o „otevírání oken do Evropy“.

Kniha obsahuje soubor dopisů, které Jiří Němec napsal své manželce Daně, dětem a přítelkyni Věře Jirousové v roce 1979 z vazební věznice v Ruzyni, kde byl internován v souvislosti s procesem proti VONS. K dopisům jsou připojeny zápisky a citáty, jež Němec používal k připomínání svých oblíbených filosofů a spisovatelů, jakož i přátel. Součástí knihy je Němcova esej Nové šance svobody, považovaná za programovou v českém undergroundu, a doprovodné texty Ivana Jirouse, Zbyňka Hejdy a biografický text Petra Blažka Dlouhá cesta do Ruzyně. Obrazová příloha zahrnuje fotografie a faximile dokumentů Státní bezpečnosti, která sledovala Němce od šedesátých let. Dopisy z Ruzyně představují dobové svědectví plné originálních myšlenek, v nichž Němec komentuje běžné události, vznáší všední dotazy a pronáší filosofické úvahy. Korespondence mezi ním a Danou, která byla rovněž ve vazbě, dodává situaci absurdní nádech. Jiří Němec byl jednou z nejvýraznějších osobností českého intelektuálního prostředí a disentu a jedním z iniciátorů českého undergroundu. Přestože po něm zůstalo rozsáhlé dílo, dosud nebylo edičně zpracováno.

Přístupně napsaná práce předního současného teologa, filosofa a biblisty patří stále k aktuálním studiím v oboru dogmatiky.

Druhý díl skript pro studenty historie Filozofické fakulty Masarykovy univerzity. Tématem jsou specifika výzkumu jednotlivých historických období (středověku, raného novověku, 19. století a 20. století) a dějiny dějepisectví.

Kniha je paralelním vydáním německého originálu textu Martina Heideggera a českého překladu, který pořídil Jiří Němec. Překlad byl pro nynější třetí vydání důkladně redakčně prověřen a revidován. Historie tohoto prvního českého knižního překladu z díla německého filosofa Martina Heideggera (26. září 1889 – 26. května 1976) je vylíčena v komentáři. Překlad vyšel – s názvem O pravdě a Bytí – dosud dvakrát, roku 1971 v nakladatelství Vyšehrad (přičemž většina nákladu byla hned po vydání dána do stoupy) a roku 1993 v koedici nakladatelství Mladá fronta a Vyšehrad. V komentáři je také poprvé uveřejněn původní doslov Jiřího Němce k vydání chystanému v nakladatelství Mladá fronta na přelomu šedesátých a sedmdesátých let, v němž mj. napsal: „Chceme-li se tedy v Heideggerově duchovní krajině orientovat, vyjděme z četby některého jeho díla v originále. Zachycené stopy nás pak už samy povedou k dílům dalším ... A snad se právě pro první setkání s Heideggerovou myšlenkou hodí spisek Vom Wesen der Wahrheit zcela mimořádně. Tato přednáška tvoří totiž v Heideggerově díle jakýsi otočný bod, ,osu turniketu‘, odkud jdou spojnice právě tak k jeho ranějším, jako k jeho pozdějším pracím.“

Gregory Fried, a prominent philosopher and chair of the Philosophy Department at Suffolk University, explores the intersections of Heidegger's thought in his works. His notable publication, "Heidegger's Polemos: From Being to Politics," delves into the philosophical implications of Heidegger's ideas, while he also contributes as an editor to "A Companion to Heidegger's Introduction to Metaphysics," collaborating with Richard Polt to provide insights into this foundational text.

Ernst Jünger's The Forest Passage explores the possibility of resistance: how the independent thinker can withstand and oppose the power of the omnipresent state. No matter how extensive the technologies of surveillance become, the forest can shelter the rebel, and the rebel can strike back against tyranny. Jünger's manifesto is a defense of freedom against the pressure to conform to political manipulation and artificial consensus. A response to the European experience under Nazism, Fascism, and Communism, The Forest Passage has lessons equally relevant for today, wherever an imposed uniformity threatens to stifle liberty.

Kniha je prvním celistvějším pokusem v ČR o zmapování krajanského ochotnického divadla v USA. Zachycuje sebrané informace a obrazové dokumenty o českých ochotnických spolcích, které v souvislosti s několika emigračními vlnami vznikly na území jednotlivých států USA. Nechává nahlédnout do činnosti spolků a některých významných osobností, jejichž aktivity byly vedeny především snahou o zachování mateřského jazyka, ale také např. o vznik samostatné Československé republiky.

Německý filosof P. L. Landsberg (1901–1944), žák a pokračovatel Maxe Schelera a profesor na univerzitě v Bonnu, byl jedním z prvních, kdo rozpoznal zrůdnost nacismu a začal proti němu také bojovat. Celým životem vydával svědectví svému křesťanskému přesvědčení o pravdivosti své filosofie. Hned v roce 1933 musel opustit Německo, v roce 1936 Španělsko a v roce 1940 okupovanou část Francie. Od roku 1942 žil v ilegalitě, 1943 byl zatčen gestapem a roku 1944 zemřel v koncentračním táboře Oranienburgu. Na pevném základě filozofie svobodné lidské osoby dokázal i v tak nebezpečných podmínkách rozvíjet úvahy o odpovědném jednání, a jak se prostor pro toto jednání neúprosně zužoval, soustřeďoval se na stále hlubší a naléhavější úvahy o smrti. Ta pro něho neznamená konec či zničení člověka, nýbrž nezbytné završení života, které se může stát korunou jeho svobody. Ze spojení smrti a svobody vychází také jeho analýza mravního problému sebevraždy. Ač ji zprvu pro sebe neodmítal, nakonec se této možno

Šestý svazek z ediční řady Parva philosophica Problém dějinného vědomí obsahuje čtyři přednášky, které přednesl profesor Gadamer na Filosofickém institutu lovaňské univerzity v roce 1958. Zabývá se v nich problémem vztahů mezi dějinným vědomím, věděním a reflexí na jedné straně, a historickou skutečností samou, jež není jen jejich předmětem, nýbrž také základem a založením. Přednášky připravoval v době, kdy pracoval na svém nejzávažnějším díle Wahrheit und Methode.

Kolektivní monografie věnovaná problematice vzdělávání žáků se sociálním znevýhodněním, která byla vydána v rámci řešení výzkumného záměru MSM0021622443 'Speciální potřeby žáků v kontextu Rámcového vzdělávacího programu pro základní vzdělávání

První svazek spisů Jiřího Němce zahrnuje texty o literatuře, filmu a výtvarném umění z let 1959–1989. Název Profily odkazuje na návrh Jiřího Němce na pojmenování výboru z jeho prací, o jehož vydání se domlouvali v letech 1999–2001. Svazek je rozdělen do dvou oddílů. První oddíl se zaměřuje na českou kulturu, včetně děl domácích autorů a exilových autorů po Němcově odchodu do Rakouska v polovině osmdesátých let. Druhý oddíl shromažďuje Němcovy články a studie z konce padesátých a poloviny šedesátých let, které se týkají zahraničních autorů a jejich děl, včetně jejich překládání do českého kontextu. Texty jsou v obou oddílech chronologicky seřazeny. První oddíl začíná textem o „outsiderech“ v české literatuře z roku 1959, zatímco končí recenzí sborníku o Bohumilu Hrabalovi z konce osmdesátých let. Druhý oddíl zahajuje Němcův první publikovaný text, doslov k české edici próz Roberta Louise Stevensona, a končí studií o překladové literatuře v Československu z poloviny šedesátých let, kterou napsal společně s Vladimírem Kafkou. Kniha zahrnuje všechny známé texty Jiřího Němce, které napsal s úmyslem je uveřejnit, a komentáře k jednotlivým textům objasňují okolnosti jejich vzniku.

Vybrané práce Jiřího Němce z rozmezí více než patnácti let spojuje téma lidské svobody. Otázku svobodného jednání, jeho předpokladů a důsledků, považoval autor celoživotně za vůbec nejdůležitější. Výbor zachovává chronologii vzniku textů a umožňuje tak sledovat podoby a vývoj Němcova myšlení v dosud neznámé celistvosti. Název Drama lidské svobody odkazuje k místu ve studii Implikace svobody, v níž píše J. Němec o životním obratu, provázeném převzetím odpovědnosti. Tento výbor nenahrazuje vydávané sebrané spisy, a tudíž nezveřejňuje ani všechny texty z uvedeného období, ani všechny texty, v nichž se autor věnoval tématu svobody. Smyslem výboru je zpřítomnit v základních obrysech autorovo životní téma v čase, kdy se nejen opět začíná zvedat zájem o jeho filosofické, psychoterapeutické a kulturně-společensky zaměřené dílo, ale kdy navíc získávají novou aktuálnost otázky, které Jiří Němec a spříznění myslitelé nastolovali.

Kniha představuje první komplexní analýzu politické ideologie a politiky dějin v českých zemích v období nadvlády nacionálněsocialistického Německa v letech 1939–1945. Hlavní pozornost je věnována proměnám historického diskurzu po březnu 1939 v závislosti na vývoji protektorátní politické ideologie – takzvané říšské myšlenky. Autor zkoumá, jak se proměnil vztah české společnosti k národní minulosti pod vlivem společenské pomnichovské deziluze a zklamání ze zániku samostatného Československa. Sleduje, jak se postupně rodila aktivistická proněmecká politická argumentace, jakou úlohu v ní zaujímal náhled na dějiny českého národa a českých zemí a do jaké míry byla ovlivňována nacistickou říšskou exekutivou v protektorátu. S tím souvisí i následná analýza úředního, propagandistického a vědeckého aparátu, který se podílel na formování protektorátní politiky dějin. Autor si současně klade otázku, jakou roli hrály politická ideologie a politika dějin v nacistických plánech na germanizační „převýchovu“ obyvatelstva českých zemí. Představuje některé významné publikace o českých dějinách uvedené v té době do oběhu a rozebírá problematiku dějepisné výuky na českých školách v protektorátu.

Představení osobnosti, díla a vlivu Jaroslava Foglara se neomezuje na historickou životopisnou črtu, ale usiluje mj. na základě empirického šetření (n = 1174) o ucelené odborné zpracování poměrně složitého sociálního jevu. Dosvědčení vlivu obvykle v dětství získané čtenářské zkušenosti na celý budoucí život, stejně jako zájem několika vědních oborů (komiksová studia, literární věda, religionistika, pedagogika) o specifické metody skautského vychovatele, spisovatele chlapecké literatury a redaktora několika dětských časopisů je tak prvním knižním počinem přesahujícím teoretické úvahy a hypotézy směrem k evidenci založené na dotazování čtenářů a příznivců Foglarových textů.

Přesně po šesti letech od vydání výpravné knihy Malované opony divadel českých zemí, kdy byl veřejnosti poprvé představen souhrnný přehled známých i zapomenutých divadelních opon, vyšla v prosinci 2017 další kniha, která tu první rozšířila o více jak 230 nově objevených a zdokumentovaných artefaktů. Nejstarší přírůstek je datován rokem 1783, nejmladší pak rokem 2015. Většina opon byla objevena v docela malých obcích, nezřídka na půdách někdejších hostinců. Nemalý prostor mají v knize opony dramatických odborů Sokola a Orla. Významně početně jsou zastoupeny návrhy opon, většinu z nich tvoří návrhy renomovaných výtvarníků a scénografů pro inscenace konkrétních divadelních her na předních divadelních scénách.Knihu Malované opony divadel českých zemí II vydává za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Národní informační a poradenské středisko pro kulturu v Praze (NIPOS). Publikace je dílem kolektivu autorů (Jiří Bláha, Jaroslav Blecha, Alice Dubská, Jiří Němec, Jan Novák, Pavel Purkrábek, Milan Strotzer, Jakub Synecký, Vítězslava Šrámková, Jaroslav Vlach, Tomáš Vlček, Václav Zoubek). Editorem je Milan Strotzer. Autorkou grafického designu je Markéta Šafáriková.

Výbor studií a meditací francouzského myslitele. Pierre Teilhard de Chardin, nejvýznamnější soudobý náboženský myslitel, spojuje v osobitém a originálním díle přednosti básníka, mystika, filosofa a exaktního přírodovědce. Nechce nikoho obracet na víru. To by pokládal za opovážlivé počínáni. Pokojně rozviji před našima očima velkolepý a impozantní obraz kosmu – našeho příštího domova, a v tomto rámci si klade znepokojivou a burcující otázku: je „lidský náboženský ideál“, tj. otázka po smyslu lidské existence, ještě slučitelný s tradičním křesťanským ideálem? Na tuto otázku odpovídá výbor Teilhardových studií CHUŤ ŽÍT „Vy všichni jste strašlivě fascinováni zlem,“ říká Teilhard křesťanům, „proto nedokážete dát na úzkostné obavy dnešních lidi uspokojivou odpověď." Pronikavý rozbor situace člověka a jeho údělu vede Teilharda k vitálnímu, kosmickému, heroickému optimismu, k naději a důvěře v budoucnost lidstva a světa. Jeho kniha je vskutku něco jako transfůze krve – vlévá do žil křesťanů i nekřesťanů, především však zatvrzelých pesimistů, novou „chuť žít“.

Do sborníku byly zařazeny práce uchopující problematiku křesťanského učení v dnešním světě, zejména ve vztahu víry a času a v otázkách sekularizace a institucionalizace. Autoři, jimiž jsou E. Brunner, G. Ebeling, M. Eliade,J.M. González-Ruiz, N. Greinacher, K. Rahner, H. Schelsky, E. Schillebeeckx, H. Schlier, C.F. von Weizsäcker a G. Wood, jsou převážně katolickými nebo evangelickými profesory náboženství, avšak jsou mezi nimi i filosof asociolog. Sborník byl sestaven tak, aby nebyla opomenuta ani systematická odbornost, ani zřetel k praktickému životu.

Pracovní sešit tvoří s učebnicí ucelenou učebnicovou sadu, která systematicky pojednává celé minulé století a je dovedena prakticky až do naší současnosti. Učebnice a pracovní sešit Moderní dějiny pro střední školy jsou vytvořeny v souladu s RVP pro gymnázia a RVP pro střední odborné vzdělávání. Díky chronologickému uspořádání témat lze učebnicí a pracovním sešitem navázat na kteroukoli používanou učebnici dějepisu, systematické oddělení povinné (výkladové) linie od nepovinné (sledující širší souvislosti tématu) umožňuje jejich přizpůsobení potřebám dané třídy.

Klasifikační systém DRG (Diagnoses Related Groups) je jedním z nejznámějších pacientských case-mixových systémů používaných ve zdravotnictví. Do povědomí české zdravotnické veřejnosti vešel v souvislosti s projekty využití tohoto systému pro úhradu nemocniční zdravotní péče z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Systém DRG však není jenom nebo především systém pro úhradu zdravotní péče. Jeho použití je výrazně širší, jak se ostatně snaží ukázat tato publikace. Seznamuje čtenáře s historií vývoje tohoto klasifikačního systému, vysvětluje jeho základní principy a pravidla jeho kultivace v konkrétním prostředí zdravotnického sytému a ukazuje na příkladech jeho mnohostranné použití při monitorování kvality poskytovaných služeb a jejich úhrady ze strany veřejných plátců a při řízení zdravotnických zařízení. Data pocházejí z údajů Národního referenčního centra. Kniha je určena pro všechny, kteří se chtějí dozvědět více o možnostech řízení a plánování v oblasti zdravotnictví a zdravotního pojištění. Je však důležitým a nezbytným zdrojem informací zejména pro odborné pracovníky zdravotních pojišťoven, státní a veřejné správy a pro management zdravotnických zařízení.

Studie je biografickým portrétem Eduarda Wintera (1896–1982), významného církevního historika a sudetoněmeckého katolického intelektuála z Čech, v jehož životě i historiografickém dílu se zrcadlí politické zvraty středoevropských dějin 20. století. Pozornost je věnována Winterovi v roli historika českých tzv. duchových dějin a dějin náboženského myšlení, který v politických zlomech svého století hledal prostřední cestu k reformně katolickému výkladu minulosti mezi vyhroceným nacionalismem první poloviny století a dogmatickou verzí komunistického idealismu. Těžiště studie leží na jeho působení v Praze před rokem 1945. Šest let nacistické okupace českých zemí je analyzováno podrobněji, protože je autor považuje za temnou, ale klíčovou epizodu Winterovy intelektuální biografie.

Kniha předního českého odborníka na zdravotní pojištění seznamuje čtenáře s principy zdravotního pojištění, zejména konstrukcí produktů zdravotního pojištění, se způsoby stanovení výše pojistného, se zajištěním, tvorbou rezerv a otázkami spoluúčasti ve zdravotním pojištění. Zdravotní pojištění je ve všech vyspělejších státech dominantním plátcem zdravotní péče a proto se část knihy věnuje různým způsobům úhrady zdravotní péče, výpočtu úhradových tarifů a klasifikačním systémům, které se pro úhradu zdravotní péče používají. Popsané principy jsou ilustrovány na příkladech systémů zdravotního pojištění z různých zemí celého světa.Kniha je první na českém trhu, která poskytuje ucelený odborný pohled na zdravotní pojištění. Je určena pro všechny, kteří chtějí proniknout pod povrch věčných diskuzí o financování zdravotnictví. Jistě se stane důležitým zdrojem informací zejména pro pracovníky pojišťoven, státní a veřejné správy a pracovníky zdravotnických zařízení.