Ignác Antonín Hrdina Orden de los libros

Kniha podává přehled vývoje formálních pramenů kanonického práva (včetně východního) od počátků církve až do současnosti; připojeny jsou četné ukázky vybraných textů. Studium pramenů kanonického práva nám umožní objektivnější pohled na tehdejší právní úpravu, než jaký nám mnohdy poskytují učebnice dějin kanonického práva. Říkává se, že prameny nelžou; neplatí to však absolutně – i v církevním středověku se objevily zcela či částečně zfalšované právní sbírky, které měly na církevní dějiny značný vliv.

Láskou autora této knihy je Kuks a jeho okolí (přirozeně včetně Dvora Králové nad Labem). Jeho zájem samozřejmě je a nemůže nebýt zaměřen i na zakladatele Kuksu – říšského hraběte Františka Antonína Šporka (1662–1738). A o tom všem čtenáři mnohé prozradí tento sborník, který obsahuje autorovy články (jakož i další texty odborné i popularizační) na toto téma, doposud roztroušené po různých časopisech, sbornících, novinách apod. – zde je čtenář nalezne „pohromadě“.

Kniha Teorie kanonického práva přináší ucelený studijní materiál pro všechny, kteří se primárně na vysokých školách nebo sekundárně v různých církevněprávních institucích zabývají kanonickým právem. Publikace autorů přednášejících teorii práva, kanonické právo i jeho dějiny na pražské Katolické teologické fakultě tak doplňuje česky psanou právnickou literaturu o doposud chybějící oblast a má předpoklady stát se učebnicí tohoto předmětu pro několik nejbližších generací. Součástí knihy jsou nejen rozsáhlé rejstříky, ale i 88 právních pravidel z Knihy šesté Bonifáce VIII., která ani po staletích neztratila nic ze své aktuálnosti.

Provdat dceru (snad proti její vůli) nekompetentním knězem, tedy proti všem církevním předpisům a absolutně neplatně, a teprve následně (a to úspěšně) usilovat o zplatnění takového manželství, to byl za počínající vlády přísného katolíka Karla VI. doslova „husarský kousek“. Hraběti Šporkovi se podařil. Jak, to je předmětem této publikace.

Dějiny poměrně rozsáhlé historické knihovny, uložené v kukském hospitalu, patří k mnoha bílým místům v minulosti známé východočeské barokní lokality. Z nepřeberného množství témat, která výzkum zdejšího fondu nabízí, přišla – po dosavadních pokusech o zhodnocení místních šporkian a medicínsko-farmaceutických spisů kukských milosrdných bratří – řada na soubor děl z právní oblasti. Na svých knihovních policích je uchovával jak kukský konvent či potomkové a příbuzní Františka Antonína Šporka, tak světské a církevní úřady zdejšího panství nebo bibliotéky institucí a jednotlivců, kteří od konce 19. století přispívají k záchraně Kuksu. Hodnocení doplňuje i nezbytný vhled do stavu příslušné oblasti práva a právní nauky v 18.– 20. století a do prostředí vydavatelů děl z oboru.

Mrazivým únorovým ránem roku 1718 uhání z Lysé nad Labem do Prahy kočár doprovázený kohortou kyrysníků. Veze na Pražský hrad vzácnou osobu: člena místodržitelského kolegia a tajného císařského radu, hraběte Františka Antonína Šporka. Avšak kyrysníci nejsou čestným doprovodem urozeného cestujícího, nýbrž vězeňskou eskortou, a hraběte, jednoho z nejbohatších šlechticů v Českém království, nevezou na zasedání místodržitelského sboru, nýbrž do vězení pro dlužníky – do vyhlášené Daliborky. To vše kvůli jedné neproplacené směnce na nevelkou částku, kterou Špork předtím vystavil advokátu Václavu Xaverovi Neumannovi z Puchholzu za očekávané právní služby. Jak k tomu došlo? Odpověď podává tato právně historická studie, která je volným pokračováním publikace o obžalobě hraběte Šporka z kacířství a dalších závažných trestných činů proti tehdejšímu českému státu (Ignác Antonín Hrdina, Hedvika Kuchařová, Kacířský proces s hrabětem Šporkem v právně historickém a teologickém kontextu, Ostrava: KEY Publishing, 2011). Vychází přitom z řady dosud nepublikovaných nebo alespoň do češtiny nepřeložených pramenů, přičemž některé z nich uvádí v příloze.

Slabikář přináší základy teorie práva; jeho přednostní je přehlednost a maximální možná stručnost textu. Text je po úvodním vymezení pojmu práva zaměřen především na analýzu právní normy a její realizaci, a v té souvislosti i na prezentaci základního pojmového aparátu právní vědy. Heslovitě se zabývá otázkami, jež jsou předmětem právní antropologie, právní sociologie, právní axiologie apod., tedy tím, co bychom mohli shrnout do zastřešujícího hesla „právo a lidská společnost“. Slabikář je určen především posluchačům Katolické teologické fakulty UK v Praze. Díky svému zpracování však může být užitečný, a to zvláště při opakování látky, i posluchačům právnických fakult, popř. k přijímacím zkouškám.