Tomáš Akvinský Orden de los libros (cronológico)

In diesem Band wird Thomas' berühmter Text zur menschlichen Freiheit und Wahl untersucht. Er beleuchtet die Bedeutung der Wahl für die Freiheit und die philosophische Ethik. Die Reihe „Great Papers Philosophie“ bietet eine genaue Wiedergabe des Originals, historische Einordnung und Analyse der Argumentationsstruktur.

In diesem Buch wird die Seele als Prinzip betrachtet, das lebendige von nicht-lebendigen Körpern unterscheidet. Der Verstand ist ein zentrales Vermögen der Seele. Die Verbindung zwischen Erkenntnis, Sinnesorganen und der geistigen Natur wird untersucht, wobei Thomas einige Fragen mehrfach aufwirft, was ihre Bedeutung unterstreicht.

Embark on an intellectual journey of unparalleled magnitude with "The Summa Theologica of St. Thomas Aquinas" - a monumental work that remains a cornerstone of Western philosophy and theology. Spanning five volumes, this magnum opus offers a comprehensive exploration of Christian doctrine and moral philosophy, as Aquinas grapples with the deepest questions of existence and God's nature. With extraordinary erudition and logic, he examines matters of faith, ethics, and the human condition, bridging the gap between faith and reason. A pinnacle of medieval thought, Aquinas's Summa continues to inspire scholars and seekers of truth alike, as a profound testament to the unyielding pursuit of knowledge and understanding the divine.

Další svazek ze souboru Quaestiones disputatae de veritate přináší překlad otázky 22, ve které Tomáš pojednává téma vůle. Otázku disputoval a sepsal během svého vyučování na pařížské univerzitě v letech 1257-1258. V reakci na předchozí filosoficko-teologickou tradici Tomáš vymezuje vůli jako racionální žádost zaměřenou na blaženost, která převyšuje žádost smyslovou, a upouští od tradičního rozdělení na vůli dobrou a zlou. Novátorským a originálním způsobem rozpracovává problematiku svobody vůle. Ukazuje, že co do své přirozenosti vůle nezbytně chce svou blaženost, zatímco co do svého druhového určení zůstává vždy svobodnou vůči přitažlivosti jakékoli věci, dokonce i vůči sobě samé. Zkoumá také vztah svobody vůle a milosti a vzájemné uspořádání a spolupráci vůle a rozumu. Vymezením svobody vůle si Tomáš připravil půdu pro promýšlení tematiky svobodného rozhodování, jemuž věnuje následující, 23. otázku.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Werk der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung, Mensch und Sakramente. Obwohl unvollendet, gilt sie als eines der einflussreichsten Werke der abendländischen Literatur. Dies ist Band sieben von zehn.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Werk der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung, Mensch und Sakramente. Obwohl unvollendet, gilt sie als eines der einflussreichsten Werke der abendländischen Literatur und Philosophie.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Werk der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt Themen wie Gott, Schöpfung und Christus und ist einflussreich in der abendländischen Literatur. Dieser Band enthält die Quaestiones 43 - 83 der Prima Pars.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Werk der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung, Mensch und Sakramente. Obwohl unvollendet, gilt sie als eines der einflussreichsten Werke der abendländischen Literatur. Dies ist Band neun von zehn.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Kompendium der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung und Sakramente und ist einflussreich in der abendländischen Literatur. Band eins umfasst die ersten 42 Fragen der Prima Pars.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Kompendium der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Theologiestudenten dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung und Sakramente und zitiert zahlreiche Quellen aus Christentum, Islam und Antike. Dies ist der dritte von zehn Bänden.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Kompendium der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung und Sakramente und ist einflussreich in der abendländischen Literatur. Band zehn umfasst die Quaestiones 50-90 der Tertia Pars.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein umfassendes Kompendium der katholischen Theologie, das als Leitfaden für Studierende dient. Sie behandelt zentrale Themen wie Gott, Schöpfung und Sakramente und ist einflussreich in der abendländischen Literatur. Band acht umfasst die Quaestiones 129-189 der Secunda Pars.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein zentrales theologisches Werk, das die Lehren der katholischen Kirche zusammenfasst. Sie behandelt Themen wie Gott, Schöpfung, Mensch und Sakramente und dient als Leitfaden für Theologiestudenten. Trotz ihrer Unvollständigkeit bleibt sie einflussreich in der abendländischen Literatur.

Die "Summa Theologica" von Thomas von Aquin ist ein zentrales theologisches Werk, das die Lehren der katholischen Kirche zusammenfasst. Sie behandelt Themen wie Gott, Schöpfung, Mensch und Sakramente und dient als Leitfaden für Theologiestudenten. Band fünf umfasst die Quaestiones 67-114 der Secundae Partis.

Tomáš Akvinský nebyl pouze filosof a teolog, ale také vykladač Písma svatého. Jeho komentáře k biblickým knihám tvoří významnou součást jeho díla. Tento svazek přináší první překlad z Tomášových biblických komentářů, a to jeho výklad listu Filipanům. Jedná se o tzv. lecturu, tedy text v té podobě, jak si jej autor připravil pro přednášku. Obsahuje vysvětlení jednotlivých veršů proložené odkazy na jiné biblické citáty, které s probíraným tématem souvisejí, rozvíjejí ho a doplňují. Filipané jsou pro Tomáše vzorem křesťanů, kteří na úzké cestě Kristově snášejí pro Krista mnohá soužení, osvíceni a sjednocováni vírou vnášejí Kristovo světlo do světa a uprostřed jeho bolestí a smutků svědčí o pravé a trvalé radosti, která se rodí a posiluje z blízkosti Pána.

Poslední otázky První části Teologické sumy pojednávají o činnostech tvorů. Nejprve se, v otázkách 106-114, jedná o činnosti andělů.Poté se, v otázkách 115-119, jež se nacházejí v tomto svazku, probírají činnosti tělesných tvorů, především člověka.Tomáš nejprve zpracovává téma působení tělesných substancí obecně, zabývá se místním pohybem a mechanickým působením; ptá se, zda jsou v tělesech nějak přítomné božské stvořitelské ideje; řeší specifickou otázku působení nebeských těles na tělesa pozemská; a pojednává také o náhodě a osudu. Dále se zabývá působením člověka na člověka, a to speciálně otázkou předávání poznání čili vyučování, a následně otázkou předávání života neboli plození.

V První části Sumy, poté co Tomáš pojedná o teologii a důkazech Boží existence, věnuje svoji pozornost otázkám o Boží esenci. Z této části pocházejí i dvě otázky, jež tvoří obsah předkládaného svazku (STh I, q. 12–13). Tomáš se v nich zamýšlí nad problematikou lidského poznání Boha a výpovědí o Bohu. Nejprve se ptá, zda je možné přirozenými silami poznat Boží esenci, tedy Boha takového, jaký je, a zda je možné jeho esenci celou plně nahlédnout. Dále se zabývá možnostmi slovního vyjádření našeho poznání Boha, zkoumá, jakým způsobem lze hovořit o Bohu, abychom tuto realitu při vší její komplikovanosti pojmenovali co nejpřesněji.

Vizuálně i obsahově poutavá kniha přináší nový český překlad traktátu Tomáše Akvinského, doplněný latinským originálem i nejstarším českým překladem od Votky a Vojáčka z roku 1887. Text traktátu dále doprovází podrobný, didakticky koncipovaný průběžný komentář a vše je proloženo třiceti kvestiemi ve stylu Tomášovy Teologické sumy, v nichž se autoři pokoušejí o samostatné systematické řešení obtížných bodů, které při četbě Tomášova textu vyvstávají. Publikaci autoři připravili jako hold filosofickému a pedagogickému dílu svého učitele, prof. Stanislava Sousedíka, průkopníka scholastických studií v českých zemích.

Die erste deutsche Übersetzung des berühmten Kommentars zur Metaphysik des Aristoteles von Thomas von Aquin erscheint hier in einer Paperback Ausgabe, die nur den deutschen Text enthält. Der Verlag EDITIONES SCHOLASTICAE füllt damit eine seit langem bestehende Lücke bei der Übersetzung der philosophischen Schriften des Aquinaten. Diese Ausgabe umfasst insgesamt drei Bände. Der dritte Band enthält das 8. bis 12. Buch des Kommentars. Hier geht es um die Theorie von Materie und Form (den Hylemorphismus), Akt und Potenz, eine Einführung in die Metaphysik, die Grundprinzipien der Metaphysik und um die materiellen, die immateriellen Substanzen und um Gott.

So prominent die Tugendlehren Thomas von Aquins und Meister Eckharts zu ihrer Zeit waren, so wenig werden sie heute berücksichtigt. Das ist bedauerlich, denn die Überlegungen der beiden sind für aktuelle tugendethische Debatten äußerst aufschlussreich. Der Band präsentiert zentrale Passagen aus den Werken von Thomas und Eckhart jeweils in Originalsprache und neuer bzw. angepasster deutscher Übersetzung. Zudem werden die zwei recht unterschiedlichen Ansätze von einschlägigen Forscher: innen eingehend diskutiert, miteinander verglichen und in den aktuellen akademischen Diskurs eingeordnet. Das Buch richtet sich an alle, die sich für die Ethik des Thomas von Aquin, die Ethik Eckharts oder die Tugendethik im Allgemeinen interessieren. Mit Beiträgen von Dr. Kathi Beier | Prof. Dr. Dr. Markus Enders | PD Dr. Marko J. Fuchs | PD Dr. Peter Nickl | Prof. Dr. Matthias Perkams | Prof. Dr. Andrés Quero-Sánchez | PD Dr. Martina Roesner

Aquinas delves into the nature and role of habit, exploring the essence and significance of various virtues, including intellectual, moral, cardinal, and theological types. His Treatise on the Virtues stands out as a comprehensive examination of virtue within Christian philosophy. John Oesterle's translation enhances its accessibility for contemporary audiences, allowing readers to engage with Aquinas's profound insights on virtue and character.

Découvrez la pensée de saint Thomas à travers une analyse philosophique approfondie, rédigée par un spécialiste. L'ouvrage inclut sa biographie, un résumé détaillé de sa pensée et l'analyse de son courant philosophique, recommandé par de nombreux enseignants.

"Das Glück des Menschen galt in der abendländischen Theologie spätestens seit Augustinus als etwas, das, wenn überhaupt, erst nach dem Ende des irdischen Lebens erlangt werden kann. Als im Hochmittelalter die »Nikomachische Ethik« des Aristoteles bekannt wurde, sahen sich die christlichen Theologen mit einer überzeugenden philosophischen Theorie des irdischen Glücks konfrontiert, die ohne Jenseits-Perspektive auskam. Wie sollte man christlich-theologisch damit umgehen? Die Antworten auf diese Frage waren unterschiedlich. Als besonders wirkmächtig erweisen sollte sich der Vermittlungsversuch des dominikanischen Theologen Thomas von Aquin (1224/25–1274). Der vorliegende Band enthält die erstmals ins Deutsche übersetzte Frühgestalt dieses Vermittlungsansatzes, die im Sentenzenkommentar (1252–1256) des Thomas enthalten ist." --Provided by publisher

V tomto svazku přinášíme šest úvodních christologických otázek, jimiž začíná třetí část Teologické sumy (STh III, q. 1–6). Tomáš zde zaměřuje pozornost na tajemství vtěleného Slova. Nejprve osvětluje otázku vhodnosti vtělení Boha (q. 1). V dalším kroku pak objasňuje způsob jednoty božství a lidství ve vtělení (q. 2). Dále vyjasňuje otázku subjektu přijetí (q. 3). Nakonec pojednává otázku přijaté přirozenosti (q. 4), respektive jejích částí (q. 5) a řádu přijetí (q. 6).

Traktát o Boží vládě nad tvory (STh I, q. 103–105) navazuje na otázku 22, která se zabývá prozřetelností jako vlastností Boží. V tomto traktátu Tomáš rozebírá způsob, jakým Bůh svou prozřetelnost projevuje. Nejprve pojednává o řízení věcí obecně: zda a kým je svět řízen; jaký je cíl a jaké jsou účinky tohoto řízení; zda je vše poddáno božskému řízení; zda je vše řízeno Bohem bezprostředně. Poté rozebírá konkrétní účinky božského řízení: udržování tvorů v bytí; uvedení do nicoty. Nakonec uvažuje o změnách, které Bůh působí ve věcech: přímé božské působení ve světě; božské působení na intelekt a vůli člověka; působení mimo řád – zázraky.

V tomto svazku přinášíme první otázku Teologické sumy (STh I, q. 1), v níž se Tomáš zaměřuje na samotnou teologii, tedy na disciplínu, která je pro Teologickou sumu stěžejní. Tomáš ji nazývá posvátnou naukou, neboť slovo teologie se v jeho době obvykle používalo pro metafyziku. Největší část otázky zaujímají články spojené s konceptem teologie jako vědy a moudrosti. Dále Tomáš pojednává o jazyku teologie a roli Písma svatého v teologickém bádání. Úvodní studie obsahuje kromě pojednání o hlavních tématech první otázky také obsáhlý úvod do historie a struktury celé Teologické sumy.

Tento svazek přináší první dva traktáty o jednotlivých svátostech - o křtu a biřmování (STh III, q. 66-72). Traktát o křtu je rozdělen na dvě hlavní části, na pojednání o samotném křtu a o přípravách na křest. V první části Tomáš probírá skladbu svátostného znamení (q. 66), dále pojednává o udělovateli (q. 67) a příjemci (q. 68) a nakonec se zaměřuje na účinky svátosti (q. 69). V části věnované přípravám na křest se Tomáš nejprve zabývá obdobím starozákonní praxe obřízky od Abraháma až ke Kristu (q. 70) a poté se zaměřuje na přípravy, které probíhají zároveň se křtem, totiž na novozákonní prvky katechismus a exorcismus (q. 71). Následující traktát o biřmování je soustředěn do jediné otázky o dvanácti článcích (q. 72). Tomáš zde zkoumá, jak se pojem svátosti uplatňuje na biřmování, dále rozebírá svátostné znamení a účinky svátosti, biřmovací charakter a svátostnou milost, pojednává o příjemci a udělovateli svátosti a o roli kmotra. V posledním článku pak komentuje liturgický obřad svátosti.

Pojednání o zákonech v Teologické sumě (STh I-II, q. 90–97) patří k základním pramenům západního etického myšlení. Nabízí odpovědi minimálně na dvě důležité otázky. První se týká původu mravních zásad: Jsou naše rozhodnutí ponechána naší libovůli, nebo existují nějaké objektivní principy, které musíme respektovat? Druhá otázka se týká odůvodnění práva: Existuje nějaká poslední a nejvyšší norma, která rozhoduje o spravedlnosti zákonů, nebo je zákon pouze věcí dohody? Tomášova teorie zákona ukazuje, že morální principy nejsou relativní, ale jsou důsledkem objektivního řádu stvoření. Překlad, úvodní studie a poznámky Karel Šprunk. Kniha je revidovaným překladem, který vyšel v nakladatelství Krystal OP v roce 2003.

Tento svazek (STh II-II, q. 34-46) navazuje na traktát o lásce a milosrdenství.Tomáš zde rozebírá hříchy proti lásce jako takové, tj. nenávist k Bohu a bližnímu; hříchy proti radosti a milosrdenství, tedy acedii zvanou také polední démon a závist; hříchy proti pokoji, tj. nesvornost, svár, schisma, válku, šarvátku a vzpouru; a hřích proti dobročinnosti a bratrskému napomenutí, jímž je pohoršení. V další části se pak věnuje přikázání lásky, tedy přikázání lásky k Bohu a bližnímu, a daru moudrosti, včetně hříchu proti moudrosti - pošetilosti.

Exploring the use of casting lots to discern divine will, this translation of Thomas Aquinas's letter, written around 1270, offers insights into when such practices are appropriate versus mere superstition. It addresses the historical context of Aquinas's thoughts on decision-making, particularly regarding the appointment of a bishop. The book includes an introduction to Aquinas's life and eight essays that provide varied perspectives on the text, making it an accessible entry point into the philosophy of one of history's most influential thinkers.

"Aquinas Ethicus" is a high-quality reprint of the 1896 edition, focusing on the moral teachings of St. Thomas Aquinas. Published by Hansebooks, it aims to preserve historical literature across various topics, ensuring that rare works remain accessible for future generations.

Dieser Band schließt eine Lücke in der "Deutschen Thomas-Ausgabe" der "Summa theologica". Er behandelt Fragen nach dem Ziel menschlichen Handelns, Handlungstheorien und die Begriffe 'gut' und 'schlecht'. Zwei Kommentare unterstützen das Verständnis und die Analyse von Thomas' Gedanken für interessierte Leser.

Das Gewissen wird als zentrales Merkmal der menschlichen Person betrachtet. Die Lehren von Thomas von Aquin sind weiterhin maßgeblich für dessen Verständnis. Der bedeutendste Text „de verritate 16-17“ wird hier erstmals in einer vollständigen zweisprachigen Ausgabe präsentiert.

Die erste deutsche Übersetzung von Thomas von Aquins Kommentar zur Metaphysik Aristoteles' erscheint als hochwertige Bibliotheksausgabe. Sie enthält den lateinischen Originaltext und die deutsche Übersetzung nebeneinander. Der vierte Band behandelt zentrale Themen wie Substanz und Wesenheit in der aristotelischen Philosophie.

Mit dem vorliegenden Band 1 der ersten deutschen Übersetzung des Kommentars von Thomas von Aquin zu Aristoteles Metaphysik, füllt der Verlag EDITIONES SCHOLASTICAE eine seit langem bestehende Lücke bei den Übersetzungen des philosophischen Werks Thomas von Aquins. Der Kommentar zur Metaphysik des Aristoteles gehört zu den wichtigsten philosophischen Schriften des Aquinaten. Die auf mindestens zehn Bände angelegte Reihe enthält sowohl die deutsche Übersetzung als auch den lateinischen Originaltext. Aus dem lateinischen übersetzt von Christian Mohr

Die von Joseph Bernhart übersetzte 3-bändige Kröner-Ausgabe der ›Summa theologiae‹ bietet eine mit großem Sachverstand zusammengestellte Auswahl mit Einführungen, Zwischenberichten und erläuternden Anmerkungen, einem umfangreichen Glossar und Sachregister. Der zweite Band enthält 114 Abhandlungen über die sittliche Ordnung, über die Zweckmäßigkeit der Schöpfung, das höchste Gut und die Rechtfertigung des Menschen vor Gott.

Pojednání o habitech v Teologické sumě (STh I-II, q. 49–54) navazuje na traktát o vášních (STh I-II, q. 22–48). Habity jsou jisté kvality, které člověka uschopňují k relativně trvalé a snadné činnosti. Nauka o těchto principech lidských úkonů má zásadní význam pro morální a duchovní život člověka. Morální ctnosti neboli habity vedoucí člověka k jednání v souladu s jeho přirozeností ho dělají dokonalejším člověkem, naplňují jeho přirozený cíl. omáš se nejprve zabývá habity obecně, tj. substancí habitů a jejich nezbytností pro lidský život (q. 49). Poté se zaměřuje na subjekt habitů, tj. na duševní potence, které jsou habity rozvíjeny a zdokonalovány (q. 50). V následující otázce (q. 51) se zabývá způsobem, jak lze habity získat, a rozlišuje habity přirozené a vlité od Boha. Dále pojednává o růstu habitů (q. 52) a jejich zániku a zmenšování (q. 53). V poslední otázce (q. 54) zkoumá rozlišování habitů. Na traktát o habitech navazuje traktát o ctnostech (STh I-II, q. 55–67), tedy habitech zaměřujících člověka k morálně dobrému jednání.

Traktát o svátosti eucharistie je posledním úplným traktátem Teologické sumy (STh III, q. 73–83). Tomáš ho s velkou pravděpodobností sepisoval na podzim roku 1273, krátce předtím než se po hluboké duchovní zkušenosti, jíž se mu dostalo právě při slavení eucharistie, definitivně odmlčel. Lze ho tak pokládat za jakousi Tomášovu teologickou a duchovní závěť. Tomáš se v něm nejprve zabývá eucharistií jakožto svátostí. Ptá se, jakým způsobem se obecný pojem svátosti vztahuje právě na eucharistii a jaká je její materie a forma. V této části probírá otázky týkající se svátostné proměny, způsobu, jímž je Kristus pod svátostnými způsobami přítomen, a akcidentů, totiž vnější podoby chleba a vína, u nichž při konsekraci k žádné zjevné změně nedochází. Dále pojednává o účincích eucharistie v řádu milosti, o těch, kdo eucharistii přijímají a kdo ji vysluhují, a nakonec rozebírá liturgické obřady, jimiž se eucharistie slaví.

V této části Teologické sumy (STh I, q. 90–102) Tomáš pojednává o člověku v situaci před prvním hříchem. Nejprve se zabývá stvořením prvního muže s ohledem na jeho duši a tělo, poté stvořením první ženy pro muže, dále popisuje účel stvoření člověka a vysvětluje, co to znamená, že byl stvořen k obrazu Božímu. Věnuje se také otázkám ohledně intelektu prvního člověka, stavu milosti, rozebírá vztahy mezi lidmi navzájem a jejich vztah k ostatnímu stvoření, dále otázku nesmrtelnosti, plození a místa přebývání, tj. ráje. Jedná se o vyváženou syntézu, která stojí na empirickém východisku, je věrná biblickému textu a neopomíjí teologickou tradici.

V této části Sumy (STh II-II, q. 171–178) Tomáš pojednává o charismatech, tedy mimořádných darech Ducha svatého, které jsou dány některým křesťanům k užitku celé církve. Postupně se věnuje daru prorokování (prophetia), vytržení (raptus), milosti jazyků (gratia linguarum), řeči moudrosti a poznání (sermo sapientiae et scientiae) a milosti konání zázraků (gratia miraculorum). Soustřeďuje se především na dar prorokování, jemuž věnuje víc jak polovinu celého traktátu. Proroctví neomezuje na dobu biblickou ani pouze na prvotní církev, ale chápe ho jako fenomén patřící k životu církve obecně. Velkou váhu kladenou právě na proroctví lze vysvětlit Tomášovým důrazem na slovo a hlásání. Spatřuje zde velké nebezpečí neautentického projevu, který církvi neprospívá, ale ohrožuje ji. Tomášův traktát přináší zajímavé intelektuální podněty k reflexi o mimořádném působení Ducha pro budování církve a podporu víry.

Das Buch betont die Bedeutung vergangener Denker für das Verständnis der Gegenwart. Es ermutigt zur Auseinandersetzung mit Philosophen wie Platon, Aristoteles und Kant, um Wahrheit und Weisheit zu erlangen. Alte Texte werden in ihrer ursprünglichen Form aufbereitet, um ihre wertvolle Essenz zu bewahren.

Im 10. Buch der Metaphysik des Aristoteles steht das Eine im Mittelpunkt der Untersuchung. Thomas von Aquin kommentiert die Hauptbedeutungen des Einen, dessen Wesen als unteilbar und als Maß bestimmt wird und dessen Verhältnis zum Seienden untersucht wird. Die weitere Untersuchung befasst sich mit den Gegensätzen des Einen zum Vielen, des Identischen zum Verschiedenen, des Ähnlichen und Unähnlichen, sowie des Gleichen und Ungleichen. Die 4. Lektion hat den konträren Gegensatz zum Thema. In den folgenden Lektionen kommentiert Thomas verschiedene Aporien, die Aristoteles im 10. Buch diskutiert. Der Kommentar Thomas von Aquins zur Metaphysik gilt bis heute als einer der besten Kommentare zu dieser zentralen Schrift des Aristoteles.

Traktát o naději (STh II-II, q. 17–22) se nachází na začátku Secunda secundae mezi traktátem o víře a traktátem o lásce. Tomáš v něm nejprve probírá podstatu ctnosti naděje a její vztah k ostatním teologickým ctnostem. Poté se zaměřuje na subjekt naděje, a to nejen na konkrétní duševní sílu, kterou naděje formuje, ale také na typ lidí, kteří mohou naději mít. V další části rozebírá dar Ducha svatého, který s nadějí úzce souvisí, což je dar bázně Boží. Následně pojednává o neřestech, které ctnosti naděje odporují, tedy o zoufalství a opovážlivosti. V závěru se zabývá souvislostí naděje s Božími přikázáními.

Traktát o činném a kontemplativním životě (STh II-II, q. 179–182) je zařazen téměř na samém konci druhého dílu druhé části Teologické sumy, předchází závěrečnému pojednání o řeholnících (q. 183–189). Tomáš však toto téma nepojednává pouze z úzkého pohledu řeholního života, ale předkládá zde problematiku zaměření života každého jednotlivého člověka. Svoje pojednání formuluje ve čtyřech bodech. Za prvé obhajuje samotné rozlišení života činného a kontemplativního, za druhé a za třetí probírá oba způsoby života, přičemž životu kontemplativnímu věnuje největší prostor, a za čtvrté oba způsoby života srovnává. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.

Tomášův traktát o hexae­meronu (STh I, q. 65–74), tedy o šesti dnech stvoření, jak jsou popsány na začátku Bible, představuje jakési teologické rozvinutí kratšího a spíše filosoficky laděného traktátu o stvoření obecně, který je zařazen v otázkách 44–49. Téma stvoření Tomáš rozděluje na tři základní fáze. První je dílo stvoření, které představuje uvedení světa do existence Bohem bez jakéhokoli předpokladu (ex nihilo). Zasahuje část prvního dne. Druhé je dílo oddělení, které začíná ještě v prvním dni a trvá do konce dne třetího. Jde o oddělení světla od temnoty, vody na zemi od vody na obloze a na zemi pak oddělení vod od souše. Třetím je dílo ozdobení zahrnující čtvrtý, pátý a šestý den. Představuje jakési vybavení země tím, co se hýbe a co ji v tomto ohledu obohacuje. Jsou to nebeská světla, především Slunce a Měsíc, mořští živočichové, ptáci a živočichové pozemští, z nichž vyniká člověk. O stvoření člověka toho ale Tomáš v tomto traktátu příliš neříká. Věnuje mu totiž samostatný traktát v STh I, q. 90–102. Překlad, úvodní studie a poznámky Tomáš Machula.

Traktát křesťanského teologa 13. století o křesťanských svátostech. Výběr ze Sumy teologické. V úvodu studie o tomto traktátu a o Tomášově teologii svátostí.

Co nám kromě intelektuálního dobrodružství může poskytnout studium Tomášova traktátu o Trojici (STh I, q. 27–43)? Asi stěží zpochybíme, že Tomášovy úvahy jsou důležitou součástí dějin teologie a filosofie a že hrají důležitou úlohu v intelektuálním souboji, který tak či onak ovlivnil politické dějiny západní civilizace. Vždyť tak jako je náš svět svým způsobem obrazem trojjediného Boha, jsou politické události, alespoň do určité míry, odrazem diskusí o tomto Bohu. Poněkud problematičtější je otázka, zda může Tomášův traktát o Trojici inspirovat, či dokonce spoluurčovat povahu dnešních filosofických či teologických debat. Jako plod vysoce spekulativního myšlení se zdál být navždy odsouzen do starého teologického harampádí. Nyní však tyto „nepraktické“ úvahy znovu ožívají: neboť jak jinak můžeme být „připraveni obhájit se před každým, kdo se nás ptá po důvodech naší naděje“ (1 Petr 3, 15)? Jak jinak se budeme hájit, když nás stoupenec judaismu či islámu obviní z polyteismu? Jak jinak budeme odstraňovat racionální překážky, které druhým a mnohdy i nám samotným překáží v přijetí víry?

This theological compendium by Thomas Aquinas serves as a foundational text in Roman Catholicism, encapsulating the entirety of known doctrine regarding God and humanity's relationship with the divine. It is renowned for presenting five distinct proofs of God's existence, which include three cosmological arguments, a moral argument, and a teleological argument. Written between 1265 and 1273, it represents a significant milestone in the history of theology, influencing both religious thought and philosophical discourse.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo sv. Tomáše. Poslední díl překladu De potentia přináší otázky 5 a 6, které se zabývají problematikou bytí a zázraků.

Jak sloučit existenci Boha, který je všemohoucí, vševědoucí, vševládný a v nejvyšší míře dobrý se světem, v němž existuje náhoda, svoboda rozhodování a zlo? Je jedním z ustálených klišé současnosti, že křesťané na podobné otázky nedokážou odpovědět. Že může být až neslušné, nabubřelé či rouhavé se o to vůbec snažit. Cílem této knihy je poskytnout čtenáři průhled do myšlenkového světa autora, kterému to nikdo neřekl. Otázky Boží prozřetelnostní péče o svět a neomylného vedení předurčených ke spáse jsou tématem, ke kterému se Tomáš vrací celý svůj život: Disputované otázky o pravdě 5–7 ukazují, jak se k těmto problémům stavěl na počátku svého univerzitního působení v roli mistra. Překlad a úvodní studie: Justin Dvorský OP. Kniha vychází v roce 2017 v řadě Akvinata.

Pojednání křesťanského teologa 13. století o problematice duše a těla a jejich vztahu. Výběr ze Sumy teologické. Komentovaný překlad. V úvodu studie o Tomášově pojetí duše.

Jak lze dobře vidět, Tomáš nepostupuje přísně od přirozené etiky k nadpřirozené morální teologii. I když obě perspektivy rozlišuje, tak se u něj v jistém smyslu prolínají. Přirozeně získané ctnosti a nadpřirozeně vlité Boží dary mají sice jiný původ, ale týkají se stejného člověka, který je povolán k následování dobra nejen na rovině přirozené, ale i k otevřenosti vůči nadpřirozené pomoci shůry. Trojice kvestií, které se tento svazek věnuje, není ovšem pouze jakousi kolekcí tří nesouvisejících témat, které se jakoby nedopatřením ocitly mezi traktátem o ctnostech a traktátem o hříchu. Dary Ducha svatého jsou habity, takže navazují na pojednání o ctnostech jako jakýsi úvod do tématiky nadpřirozených habitů, která bude pak dále rozvinutá v pojednání o ctnostech teologických. Na dary pak navazují blahoslavenství a plody Ducha, které už nepatří mezi habity, ale spíše mezi úkony. V tomto případě jde o lidské úkony vycházející z působení Ducha svatého v duši člověka. ... (Z úvodní studie)

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. Druhý díl překladu QD De potentia přináší otázky 3 a 4, které se zabývají problematikou stvoření.

Další díl Teologické sumy (ST I-II, q. 1-5) se zabývá posledním cílem člověka, který je zároveň principem lidského jednání, alespoň toho mravně dobrého. Tomáš souhlasí s Aristotelem, když říká, že posledním cílem člověka je blaženost. Její křesťanské vymezení se však od čistě filosofického podstatně liší. Překlad a úvodní studie Tomáš Machula.

V roce zasvěceném Božímu milosrdenství bychom se měli také ptát po našem lidském milosrdenství, vždyť i my máme být milosrdní, jako je milosrdný náš nebeský Otec. Přestože se láska (a milosrdenství jako její účinek) často chápe jako protiklad rozumu, svatý Tomáš ukazuje, že je tomu právě naopak – láska je vrcholným projevem rozumové přirozenosti.

This volume is a significant contribution to the Cambridge Texts series, showcasing the works of Thomas Aquinas, a pivotal figure in medieval philosophy and theology. It offers readers access to Aquinas's profound insights and arguments, reflecting his influence on Western thought. The collection is essential for those interested in philosophy, theology, and the historical context of Aquinas's ideas, providing a comprehensive look at his contributions to these fields.

Quaestiones Disputatae De potentia představují mimořádné metafyzické dílo v rámci Tomášova myslitelského vývoje. Obsahují klíčové formulace, bez jejichž soustavného promýšlení a domýšlení nepronikneme nejen do Tomášovy syntézy, ale nedokážeme ani sami rozvíjet křesťanské pojetí stvoření a evoluce světa v současných podmínkách. Dílo vznikalo v Římě v letech 1265–1266, a badatelé se dokonce domnívají, že jde o jakési průzkumné texty před závěrečnou redakcí první části Sumy teologie, především otázek 75–89. První díl překladu QD De potentia přináší otázky 1 a 2, které se zabývají Boží potencí obecně a plodivou potencí v Bohu.

Anotace Tomáš Akvinský byl nazýván doctor angelicus (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu. Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu podnětů.

Tomáš Akvinský byl nazýván doctor angelicus (andělský učitel) nejen pro svou trpělivost, ale především pro velkou pozornost, kterou věnoval tématu andělů. V první části Teologické sumy najdeme ve dvou rozsáhlých traktátech celou řadu zajímavých otázek a odpovědí jak filosofického, tak teologického rázu. Bohužel je dnes téma andělů v křesťanské teologii poněkud opomíjeno, a je pravidlem, že jakmile se přestane kultivovat víra, bují pověra. Promýšlení andělů jakožto nemateriálních, myslících a svobodných tvorů nám může sloužit jako určitý myšlenkový experiment, v jehož rámci lze řešit celou řadu otázek vztahujících se k člověku, jeho poznání, mravní hodnotě jednání a podobně. Komentovaný překlad jednoho z nejvýznamnějších středověkých děl o andělech může všem zájemcům o toto téma přinést celou řadu podnětů.

Láska a naděje. / Diskutované otázky o ctnostech jsou jedním ze dvou spisů, které si daly za úkol zabývat se trojicí teologických ctností, ale zůstaly pouze u dvou z nich. Zatímco Kompendium teologie se člení na víru (dle článků víry Kréda) a naději (dle proseb Otčenáše), Otázky o ctnostech se omezují na naději a lásku. Na rozdíl od Kompendia teologie, které mělo být praktickou jednoduchou příručkou, jsou Otázky o ctnostech řazeny standardním způsobem schématu disputace. Část o lásce je výrazně rozsáhlejší a je doplněna i krátkou otázkou zaměřenou na bratrské napomenutí, které je praktickým projevem lásky k bližnímu. V tomto svazku se nachází otázky 2-4, tedy o lásce, o bratrském napomenutí a o naději.

Pro Aristotelovu etiku je klíčové téma ctnosti. Probírá se porůznu v celé Etice Nikomachově, nicméně její 2. kniha představuje východisko, kde je morální ctnost definována a uvedena do kontextu lidského života a jednání. Tomáš svým výkladem zasazuje antické pojetí ctnosti do křesťanského kontextu. Pro něho je vzorovým příkladem ctnostného člověka především Kristus a světci, ale z filosofického hlediska musí věc uchopit jinak, proto definuje ctnostného člověka jako toho, kdo neuhýbá z cesty, na niž ho postavila jeho přirozenost: „člověk, jaký má být“. Pro dnešní společnost není podvědomým vzorem vznešený Athéňan jako pro Aristotela, tím méně Kristus a svatí, ale už ani zákon lidské přirozenosti. O to důležitější je přemýšlet o těchto věcech explicitně: v čem spočívá ctnost, kam ji zařadit v celku lidské přirozenosti, jak ji získat a rozvíjet, a jaké jsou jednotlivé ctnosti a jim odpovídající neřesti? To vše je tématem druhé knihy Aristotelovy Etiky Nikomachovy (v knížce uvedený latinský i řecký text) a potažmo komentáře sv. Tomáše.

Třetí část Disputovaných otázek o ctnostech (QD De virtutibis, q. 5), tentokrát o ctnostech kardinálních.

Je klamstvo vždy nesprávne? Alebo existujú prípady, v ktorých je klamstvo dovolené? Ako by ste odpovedali nacistovi, ktorý sa vás pri dverách pýta, či ukrývate Židov? Vo februári 2011 americká mládežnícka pro-life organizácia Live Action uverejnila na internete videá, v ktorých jej aktivisti prezlečení za pasákov a prostitútky získavajú informácie o možnosti získania antikoncepcie, potratov a lekárskej starostlivosti od pracovníkov rôznych pobočiek štátom spolufinancovanej organizácie Planned Parenthood, venujúcej sa práve týmto činnostiam. Ústretovosť a ochota niektorých zamestnancov Planned Parenthood voči údajným prostitútkam, niektorým dokonca mladistvým, vyvolala v Spojených štátoch škandál vedúci až k hlasovaniu o zastavení štátneho financovania tejto inštitúcie v dolnej komore amerického parlamentu. V hnutí za život videá Live Action vyvolali búrlivú diskusiu o morálnosti jej praktík a vôbec o morálnosti klamstva na záchranu života. Táto kniha prináša časť diskusie, ktorá prebehla na americkom diskusnom portáli Public Discourse, doplnenú o teologickú a filozofickú argumentáciu i historické príklady ilustrujúce túto závažnú otázku.

O ctnostech obecně. / Jednou z nejpropracovanějších oblastí filosofie a teologie Tomáše Akvinského je bezpochyby etika. Po Aristotelově vzoru Tomáš rozvíjí „vědu o dobrém životě“ na základě ctností. Etika pro něj tedy neznamená pouze probírání zákonů nebo teorií. Je to plně praktická disciplína, která má vést člověka k reálné změně k lepšímu. K nejvýznamnějším Tomášovým spisům o etice patří – kromě komentáře k Aristotelově etice a rozsáhlé střední části Teologické sumy – komplex pěti diskutovaných otázek o ctnostech, Quaestiones disputatae de virtutibus. První otázka se zabývá ctnostmi obecně, tedy tím, co jsou a kam patří v celku lidských potencí a schopností. Tuto otázku předkládá svazek, který právě držíte v rukou. Druhý díl, jehož vydání se připravuje, bude obsahovat pojednání o kardinálních ctnostech (5. otázka QD), třetí pak o teologických ctnostech lásky a naděje (2. a 4. otázka) a o přikázání bratrského napomenutí (3. otázka).

Dnešní pokusy o křesťansko-islámský dialog nejsou ničím novým a nebyly nové ani v době svatého Tomáše Akvinského. Nový byl však způsob, jakým se nyní snažilo křesťanství s islámem vypořádat. Zatímco zpočátku byl islám považován za křesťanskou herezi a kontroverze s ním měly čistě polemický ráz, na počátku 13. století se začínají objevovat pokusy - především zásluhou františkánů a dominikánů - o šíření misie mezi muslimy v Orientu a v Evropě. Zatímco františkáni se orientují na praktickou pastorační činnost (být příkladem a vyzývat k obrácení), dominikáni se snaží o intelektuální konfrontaci s islámem. K těmto pokusům patří i Tomášovo pojednání O důvodech víry (De rationibus fidei), obsahově velmi podobné Sumě proti pohanům. I zde se Tomáš snaží představit křesťanskou víru tak, aby jeho argumentace byla srozumitelná rovněž pro nevěřící.

Tato dvě opuscula patří mezi Tomášova kázání. Díky nim si můžeme představit Tomáše Akvinského nejen jako scholastického učence, ale především jako světce. Jeho cílem bylo vést posluchače ke svatosti, a tomu odpovídá jazyk a styl těchto kázání - konkrétní, určovaný denní zkušeností a úctou k Božímu slovu. Díky své hloubce a jasnosti k nám jeho homilie promlouvají i dnes.