Roman Ingarden Libros

Roman Ingarden (1893-1970), one of Husserl’s closest students and friends, ranks among the most eminent of the first generation of phenomenologists. His magisterial Controversy over the Existence of the World, written during the years of World War II in occupied Poland, consists of a fundamental defense of realism in phenomenology. Volume I, which receives here its first complete and critical translation into English, initiates the grand project of refuting transcendental idealism, and begins by setting the foundations for an elaborate and precise ontological system. This is Ingarden’s greatest accomplishment, who is rather known as a theoretician of literature than an ontologist outside of Poland. The most important achievement of Ingarden’s ontology is an analysis of the modes of being of various types of objects – things, processes, events, purely intentional objects and ideas. The three-volume Controversy is perhaps the last great systematic work in the history of philosophy, and undoubtedly one of the most important works in 20th century philosophical literature.

Die Sammlung bietet einen einzigartigen Einblick in die phänomenologische Interpretation von Kants Philosophie, basierend auf den Mitschriften von Roman Witold Ingarden. Die Vorlesungen beleuchten zentrale Themen und Konzepte Kants und verbinden diese mit phänomenologischen Ansätzen. Ingardens analytische Perspektiven und tiefgehenden Erklärungen eröffnen neue Wege des Verständnisses für Studierende und Interessierte der Philosophie. Die Veröffentlichung dieser Mitschriften ermöglicht es, Ingardens Einfluss und seine Beiträge zur philosophischen Diskussion über Kant nachzuvollziehen.

Dorobek naukowy Romana Witolda Ingardena, mimo upływu pięćdziesięciu długich lat od jego nagłej śmierci, pozostaje nadal do końca niezbadany. Archiwa wciąż odkrywają przed nami nowe zasoby. Czego najlepszym przykładem są odnalezione przez nas jego lwowskie wykłady poświęcone Krytycyzmowi Kanta. Ingarden wygłosił je w roku akademickim 1935/1936. Podjął w nich temat trudny, związany z rozpoznaniem głównych znamion Kantowskiej filozofii. Akcent położył na problematykę epistemologiczną, w której Kant, w swoim czasie, dokonał najwięcej. Ostatecznie pozwoliło mu to na poprowadzenie kolejnych zajęć na lwowskiej filozofii, tym razem z neokantyzmu. (Od autorów opracowania)

Štúdia z estetiky (o maľbe a obrazoch) významného poľského filozofa.

Studie významného polského filosofa, která chce nejprve analyticky objasnit, jakým způsobem obecně dochází k poznávání literárního díla, na jaké potíže a úskalí přitom narážíme a za jakých podmínek lze získat správné výsledky, a na základě této analýzy potom stanovit obecné schéma poznávání literárního díla. Studie vychází z autorovy studie Literární umělecké dílo a soustřeďuje se na gnoseologický aspekt problematiky. J. Patočka klasifikuje obě práce jako práce stojící na křižovatce logiky, ontologie, teorie poznání, estetiky a teorie literatury.