Martin Prudký Libros

V Bibli je řada oddílů, příběhů či údajů, nad nimiž je dnešní čtenář na rozpacích. Některé oddíly jej dokonce pohoršují. Vždyť se v „Písmu svatém“ píše například o krutostech, podlostech či nemravnostech, aniž by byly kritizovány, natož rozhodně odsouzeny. Patří takové texty vůbec do Bible? Co vlastně chtějí tyto oddíly svým čtenářům říct? Autoři této knihy se pokoušejí na ně srozumitelně odpovídat. a uvést své čtenáře do světa Bible a ukázat, jak i staré a na první poslech obtížné texty mohou dnes aktuálně promlouvat.

Každý čtenář Bible občas narazí na pasáže, kterým plně nerozumí, v horším případě ho i zarazí či znepokojí. Nejde jen o krutosti či jiné kulturní zvláštnosti starověkého Orientu; Starý zákon mluví o Bohu a jeho jednání místy jinak, než jak jej chápeme dnes, ve světle evangelia. Nad takovými texty nám pak vyvstávají zásadní otázky, protože celé Písmo je nám předkládáno jako Boží slovo k věření i k následování, jako světlo na cestu životem. Obtížné oddíly Zadních proroků jsou už třetím autorským svazkem našich biblistů, který se zaměřuje právě na problematické pasáže Písma svatého. Již dříve vyšly publikace Obtížné oddíly Knih Mojžíšových a Obtížné oddíly Předních proroků. Tentokrát jde o výklad obtížnějších textů z proroků Izajáše, Jeremjáše, Ezechiela, Ámose, Abdijáše, Jonáše a Zacharjáše.

Obtížné oddíly Předních proroků navazují na úspěšný titul Obtížné oddíly Knih Mojžíšových. Už v přípravě tohoto prvního svazku plánoval profesor Jan Heller, že po výkladech oddílů z knih Mojžíšových budou následovat další svazky k ostatním částem Starého zákona. Sám připravil šestnáct výkladů z knih Jozue, Soudců, Samuelových a Královských, které v hebrejském kánonu Písma tvoří zvláštní celek, jemuž se říká „Přední proroci“. Tento termín vyjadřuje zaměření těchto textů – nejedná se o knihy historické, nýbrž o knihy prorocké. Proroci, jak o nich mluví Bible, nejsou nějací věštci o budoucnosti, ale spíše poslové, kteří z „Boží perspektivy“ promlouvají do přítomnosti. Kniha je určena těm, kdo si při četbě Bible kladou otázky. Klást si otázky a hledat na ně odpovědi je něco, k čemu Bible sama vnímavého čtenáře přímo zve a navádí. Kdo Bibli aspoň trochu zná, ví, že se tu počítá s dialogickým čtením, při němž hledáme u biblických svědků odpovědi na své otázky, ale i naopak, jsme při četbě vystavováni otázkám a výzvám, které před nás staví Boží slovo.

Studie předního českého starozákoníka, žáka profesora Hellera, která se zabývá oddělením církve od synagogy v rané etapě křesťanství a vznikem zvláštního křesťanského společenství, a to na základě znalosti Starého i Nového zákona a dalších textů (Justin Martyr, Melito ze Sard, synagogální liturgie apod.) „Dialog křesťanů a židů” se v posledních desetiletích objevil jako výrazně nový a v jistém smyslu atraktivní fenomén v křesťanských církvích tzv. prvního světa. Jedním z nejvýraznějších přínosů dosavadního setkávání na nejrůznějších rovinách je po mém soudu shledání, že vykročit vstříc ryzímu vztahu vždy nutně znamená nejen pečlivě ohledávat osobitost partnera, nýbrž také nově objevovat a nově vymezovat sebe sama. V takovém setkávání se vposledu dostává na stůl to, co vytváří osobitou identitu každého z partnerů. V rozhovoru takového typu pak mezi křesťany a židy samozřejmě nejde o dialog ve smyslu tradiční disputace, či snad dokonce apologie, nýbrž o setkání — takový rozhovor s autentickou jinakostí partnera, který se nedá určit apriorními soudy či předsudky, nýbrž umožňuje vzájemné sdílení a otevírá možnost v zrcadle partnerova svérázu nově nahlédnout i sebe sama. Tato knížka je v jistém smyslu „vydáním počtu” z mého setkávání a mé dosavadní cesty na tomto poli. Z autorovy předmluvy První vydání

Kolektivní monografie přinášející exegetické, historické a metodologické studie z oblastí starozákonní biblistiky. VIKTOR BER, „Mlčení jehňátek“ v knize Genesis: Střípky narativní analýzy na příkladech Gn 12,10.12 a Gn 20,1-18; BERND J. DIEBNER, „David“ a „Goliáš“; JENÖ KISS, Prorocký nářek a jeho život; LUKÁŠ KLÍMA, „Kenaanský“ žalm 29 a Hospodinův hlas; MICHAEL DICK, Mezopotámské kultické sochy: svátostné setkání s božským; JAN DUŠEK, Správní, ekonomické a náboženské instituce v Samaří v době perské; PETR SLÁMA, „Zákon Boha tvého a zákon krále“ (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?; MARTIN PRUDKÝ, Biblia Hebraica quinta editione: Nová řešení starých problémů v kritické edici textu Hebrejské bible; DAVID JAVORNICKÝ, Kategorie postavy v poetice starozákonních narativů; DAVID JAVORNICKÝ, Zápletka v poetice starozákonních narativů; PETR SLÁMA, Starozákonní minimalisté.

V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci. V několika okruzích odkrývá, jak jsou tato dvě témata navzájem provázána a jak určují víru a vyznání starozákonních i novozákonních svědků.

V krátkých, přehledných článcích, provázených dokumenty historického i liturgického rázu, poskytuje přehledně uspořádané minimum základních znalostí o židovství, přináší informace o Izraeli jako lidu, národu i státu, zabývá se židovskou vírou, modlitbou, obřady a svátky, praktickým náboženským životem.