Martin Prudký Orden de los libros

V Bibli je mnoho pasáží, které dnes nechápeme, jsou nám cizí nebo neodpovídají tomu, co od Písma svatého očekáváme. Nad mnohými se nejen zarazíme, ale vnímáme je jako pohoršlivé. Na potřebu dobrat se při četbě Bible nefalšovaného smyslu i záměru autora odpovídá další svazek Obtížných oddílů, věnovaný tentokrát biblické poezii a moudrosti. Na iniciativu, s kterou před řadou let přišel profesor Jan Heller (1925–2008), navazuje profesor Prudký se svými kolegy. Autoři nás uvádějí do kontextů biblického světa, svérázu biblického myšlení i vnitřního dialogu jednotlivých biblických svědků. Připomínají nám základní pravidla, na něž je třeba dbát, abychom se s biblickým svědectvím nemíjeli a při četbě Písma neslyšeli jen ozvěnu svých vlastních názorů a předsudků. Knížka chce posloužit tomu, abychom uměli čerpat z bohatství biblické tradice, která po staletí utvářela náš kulturní prostor, a používali přitom vlastní přemýšlení i výdobytky soudobé vědy.

První kniha Bible (Genesis) je uvedením do celku Písma. Formou vyprávění o vzniku Izraele jako "lidu Hospodinova" v zemi zaslíbené uprostřed národů země nastoluje témata, motivy role a vztahy, které pak jsou pojednávány a rozvíjeny v dalších biblický knihách. První díl komentáře ke knize Genesis nabízí nově zpracovaný překlad úvodních kapitol, jejich podrobný výklad, zasazení do dobových i literárních souvislostí a podněty k promýšlení významů těchto inspirativních látek.

Každý čtenář Bible občas narazí na pasáže, kterým plně nerozumí, v horším případě ho i zarazí či znepokojí. Nejde jen o krutosti či jiné kulturní zvláštnosti starověkého Orientu; Starý zákon mluví o Bohu a jeho jednání místy jinak, než jak jej chápeme dnes, ve světle evangelia. Nad takovými texty nám pak vyvstávají zásadní otázky, protože celé Písmo je nám předkládáno jako Boží slovo k věření i k následování, jako světlo na cestu životem. Obtížné oddíly Zadních proroků jsou už třetím autorským svazkem našich biblistů, který se zaměřuje právě na problematické pasáže Písma svatého. Již dříve vyšly publikace Obtížné oddíly Knih Mojžíšových a Obtížné oddíly Předních proroků. Tentokrát jde o výklad obtížnějších textů z proroků Izajáše, Jeremjáše, Ezechiela, Ámose, Abdijáše, Jonáše a Zacharjáše.

Svoboda tváří v tvář výzvám lidí na útěku, islámu a a krize přírodního prostředí. Obsahuje přednášky starozákonníka M. Prudkého: Příchozí a hosté mezi národy země, farářky Ch. Schultz: Církev s uprchlíky v Německu, diakonické pracovnice A. Fendrychové, Práce Diakonie ČCE s uprchlíky, historika P. Hlaváčka: (In) tolerance v evropských dějinách a dnes, právníka M. Rozumka: V prvé řadě stát na straně pronásledovaných, religionisty P. Hoška: Křesťanství tváří v tvář islámu, faráře M. Vymětala: Je islám ohrožen křesťanstvím?, biologa J. Žárského: Proč (ne)zkoumat život mikrobů na ledovcích, sociologa B. Binky: Zelený extremismus českých environmentálních hnutí?

Obtížné oddíly Předních proroků navazují na úspěšný titul Obtížné oddíly Knih Mojžíšových. Už v přípravě tohoto prvního svazku plánoval profesor Jan Heller, že po výkladech oddílů z knih Mojžíšových budou následovat další svazky k ostatním částem Starého zákona. Sám připravil šestnáct výkladů z knih Jozue, Soudců, Samuelových a Královských, které v hebrejském kánonu Písma tvoří zvláštní celek, jemuž se říká „Přední proroci“. Tento termín vyjadřuje zaměření těchto textů – nejedná se o knihy historické, nýbrž o knihy prorocké. Proroci, jak o nich mluví Bible, nejsou nějací věštci o budoucnosti, ale spíše poslové, kteří z „Boží perspektivy“ promlouvají do přítomnosti. Kniha je určena těm, kdo si při četbě Bible kladou otázky. Klást si otázky a hledat na ně odpovědi je něco, k čemu Bible sama vnímavého čtenáře přímo zve a navádí. Kdo Bibli aspoň trochu zná, ví, že se tu počítá s dialogickým čtením, při němž hledáme u biblických svědků odpovědi na své otázky, ale i naopak, jsme při četbě vystavováni otázkám a výzvám, které před nás staví Boží slovo.

MARTIN PRUDKÝ, Dekalog v biblické teologii: Text Desatera a jeho význam pro bibli a její teologii; OTA HALAMA, Poznámky k interpretaci Dekalogu v českých dějinách církve; JINDŘICH HALAMA, Život s Bohem. Návod k použití; TIM NOBLE, Desatero ve filmech DeMillea a Kiesłowského; PAVEL HOŠEK, Desatero a Küngův projekt světového étosu; ONDŘEJ MACEK, „…i kdyby sám anděl z nebe přišel … nemohu jinak…“ Bible a náboženská kniha v rukou kacířů 18. století; GERDARD SAUTER, Jak můžeme zachovat biblickou věrnost a zároveň číst bibli z pohledu své dnešní situace?

Kolektivní monografie přinášející exegetické, historické a metodologické studie z oblastí starozákonní biblistiky. VIKTOR BER, „Mlčení jehňátek“ v knize Genesis: Střípky narativní analýzy na příkladech Gn 12,10.12 a Gn 20,1-18; BERND J. DIEBNER, „David“ a „Goliáš“; JENÖ KISS, Prorocký nářek a jeho život; LUKÁŠ KLÍMA, „Kenaanský“ žalm 29 a Hospodinův hlas; MICHAEL DICK, Mezopotámské kultické sochy: svátostné setkání s božským; JAN DUŠEK, Správní, ekonomické a náboženské instituce v Samaří v době perské; PETR SLÁMA, „Zákon Boha tvého a zákon krále“ (Ezd 7,26): Mojžíšova Tóra jako akreditační dokument židovského společenství doby Ezdrášovy?; MARTIN PRUDKÝ, Biblia Hebraica quinta editione: Nová řešení starých problémů v kritické edici textu Hebrejské bible; DAVID JAVORNICKÝ, Kategorie postavy v poetice starozákonních narativů; DAVID JAVORNICKÝ, Zápletka v poetice starozákonních narativů; PETR SLÁMA, Starozákonní minimalisté.

V událostech exodu a exilu, tedy vyjití Izraele z otroctví v Egyptě a návratu z babylonského zajetí, nachází Deurloo ústřední poselství částí Starého zákona označovaných jako Zákon a Proroci. V několika okruzích odkrývá, jak jsou tato dvě témata navzájem provázána a jak určují víru a vyznání starozákonních i novozákonních svědků.

V Bibli je řada oddílů, příběhů či údajů, nad nimiž je dnešní čtenář na rozpacích. Některé oddíly jej dokonce pohoršují. Vždyť se v „Písmu svatém“ píše například o krutostech, podlostech či nemravnostech, aniž by byly kritizovány, natož rozhodně odsouzeny. Patří takové texty vůbec do Bible? Co vlastně chtějí tyto oddíly svým čtenářům říct? Autoři této knihy se pokoušejí na ně srozumitelně odpovídat. a uvést své čtenáře do světa Bible a ukázat, jak i staré a na první poslech obtížné texty mohou dnes aktuálně promlouvat.

Martin Prudký: Hospodin, »Bůh milostivý« & Izrael, lid »z boží milosti«, Jan Roskovec: Pojem milosti v pavlovském okruhu Nového zákona, Petr Pokorný: Markovo evangelium a lukášovské spisy, Jiří Mrázek: Milost v Matoušově evangeliu, Jiří Mrázek: Milost v Prvním a Druhém listu Petrově, Jan A. Dus: Milost u Klémenta Římského, Matyáš Havrda: Valentinovské pojetí milosti, Vít Hušek: Nauka o milosti u Ambrože Milánského, Lenka Karfíková: Augustinův dvojí výklad Pavlovy nauky o milosti, Ladislav Chvátal: Kosmologické předpoklady nauky o milosti u Maxima Vyznavače.