Jitka Vondrová Orden de los libros

Publikace sleduje, jakou roli v reformním procesu roku 1968 a následně v jeho potlačení za tzv. normalizace zaujímala KSS i byro ÚV KSČ. Zjišťuje, jaký byl tehdy podíl KSS na formování politiky KSČ a zda se naplnily ambice slovenských komunistů — hrát jinou politickou roli než dosud a fungovat na Slovensku jako samostatná politická síla. Existence byra ÚV KSČ po listopadu 1968 nabízí srovnání vývoje v obou částech republiky. Kniha zachycuje aktivity KSS a jejích vedoucích grémií od prosince 1967 do října 1969. Začíná tedy v době vrcholícího konfliktu mezi Antonínem Novotným a vedením KSS, v jehož čele stál od roku 1963 Alexander Dubček. Končí v okamžiku, kdy na zasedání ÚV KSS v říjnu 1969 proběhl mocenský přesun ve špičkách KSS ve prospěch protireformních sil. Druhá část publikace přináší dokumenty k činnosti nového orgánu, byra ÚV KSČ pro řízení stranické práce v českých zemích

Význam Městského výboru KSČ v Praze během Pražského jara je neoddiskutovatelný – postupně se stal nejlépe organizovaným a nejkoncepčněji působícím radikálně reformně orientovaným organismem uvnitř KSČ. Organismem, který postupně vytvářel permanentní oponenturu a zárodky alternativní politiky vůči váhajícím a nevyhraněným vrcholným orgánům strany. Tato role MV KSČ nakonec vyvrcholila během jeho historické „hvězdné hodiny“ po 21. srpnu razantním odmítnutím intervence a organizováním vysočanského sjezdu KSČ. Souhrnné zpracování, jaké nyní podává Jitka Vondrová, představuje doplnění zatím neexistující kapitoly v dějinách československého roku 1968. Záběr publikace navíc přesahuje pouhé vylíčení role pražského MV KSČ

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 4/4. Po dlouhém úsilí českých historiků o přístup k relevantním fondům ruských archivů umožnila ruská strana studium dokumentů pocházejících z činnosti nejvyššího vedení KSSS. Dokumenty přinášejí přesnější obraz toho, jak se politbyro v čele s L. Brežněvem vměšovalo do československého vývoje. Objasňují například neblahou úlohu L. Svobody, Katuševovu misi s cílem rozbít jednotu zdejších stranických činitelů, získávání „nových“ lidí po politickém neúspěchu srpnové invaze. Přínos nových dokumentů je patrný na jednom z klíčových momentů, kdy se rozhodovalo, které síly zvítězí. Jedná se o kauzu spojenou s J. Smrkovským a obsazením funkce předsedy budoucího Federálního shromáždění. Pozoruhodné jsou i dokumenty vztahující se k prvním měsícům po nástupu G. Husáka do čela KSČ (v dubnu 1969).

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967–1970, díl 8/2. Editoři se zaměřují na činnost vlády a prezidenta ČSSR v období od září 1968 do října 1969. Snaží se pomocí dokumentů ukázat jejich podíl na tzv. normalizaci, obnovení všech funkcí politického systému nazvaného reálný socialismus.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 10. Svazek je věnován ekonomické reformě 60. let známé také pod jménem jejího prosazovatele jako reforma Šikova, a to od jejích počátků do jejího zavržení normalizačním režimem v roce 1969. Reforma byla odmítnuta z toho důvodu, že předpokládala rozsáhlou decentralizaci moci a ohrožovala tak mocenský monopol KSČ.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 9/4, zahrnuje časový úsek, kdy byl rozhodnut boj o moc v komunistické straně a byly poraženy reformní síly. Součástí první fáze normalizace byl odchod A. Dubčeka a dalších představitelů „ledna“ z politického života, ale i uznání intervence jako aktu internacionální pomoci a respektování sovětské hegemonie nad Československem.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 9/3, se věnuje činnosti KSČ v období počátků normalizace.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 9/2, mapuje činnost Komunistické strany Československa a především jejích nejvyšších orgánů ve třech měsících, které předcházely intervenci pěti států Varšavské smlouvy do Československa.

Edice Prameny k dějinám československé krize v letech 1967—1970, díl 9/1, líčí krizi strany v říjnu 1967, Pražské jaro, aktivity Komunistické strany Československa, představy o změnách politického systému a situaci v probuzené společnosti. Pokus o reformu (říjen 1967 — květen 1968).