Robert Spaemann Libros

El Salterio es el libro clásico de oración de la sinagoga y de la iglesia. Constituye la mayor parte del Libro de las Horas de los monjes cristianos de Oriente y Occidente, así como del Breviario cotidiano de los sacerdotes. Los salmos pertenecen — con independencia de la fe del lector o del cantor— al patrimonio cultural fundamental de Europa. Las «Meditaciones» que aquí presento sobre los primeros 51 salmos son pensamientos de un laico, de un cristiano creyente en la Revelación y de un filósofo creyente en la razón [...] Empecé a escribirlos hace décadas. Algunos de estos textos cayeron en manos de Hans Urs von Balthasar que me sugirió una publicación. No obstante, no quería considerarlo hasta que hubiese con¬cluido mi actividad como profesor de Filosofía. De eso hace ya mucho tiempo. [De la Introducción]

Podtitul: Pokusy o rozlišení mezi "něčím" a "někým" Kniha Osoby představuje poslední, třetí díl pomyslné trilogie, spolu s první knihou Účelnost jako filosofický problém a druhou Štěstí a vůle k dobru; obě knihy již dříve vyšly v českém překladu. V první se Spaemann věnoval dějinám a obhajobě teleologického pohledu na přírodu a člověka, ve druhé pak zejména etice, s cílem překonat dichotomii mezi eudaimonismem a deontologismem. Ve třetí knize, jejíž český překlad právě držíte v rukou, prohlubuje svou ontologii i etiku a přichází s propracovanou antropologií. Její jádro tvoří pozoruhodné promýšlení souvislostí mezi personalitou a přirozeností. V této knize o antropologii, avšak nikoli jen o ní, můžeme detailně sledovat Spaemannův specifický neoaristotelský přístup kontinentálního typu, v kontrastu k anglosaské lockeovské a humeovské tradici. Spaemann se zároveň snaží překonat tradici kartesiánského dualismu, a tak hledá cestu mezi Scyllou naturalistického monismu a Charybdou spiritualistického dualismu. Výsledkem je jeho teorie osob – nikoli teorie osoby v singuláru. Osoby mohou totiž existovat jen v plurálu. Přesto se Spaemann odmítl přihlásit k personalismu. Osoby však v jeho pojetí nejlépe charakterizuje schopnost učinit nebo přijmout slib a schopnost odpouštět.

Němečtí filosofové v základním interdisciplinárním díle podávají přehled dějin teleologického myšlení od antiky do současnosti a osvětlují odmítání teleologických jevů v novověké přírodní vědě. Ukazují, že antiteologické pozice ve vědě jsou vnitřně rozporné a vycházejí z předpokladů, které nelze v samotných přírodních vědách diskutovat. Autoři docházejí k závěru, že člověk vposled stojí před alternativou: buď interpretovat přírodu teleologicky, nebo chápat samotného člověka antropomorfisticky.

Autor, profesor filozofie na univerzite v Mníchove, objasňuje v ôsmych kapitolách niektoré základné pojmy, ktoré všetci denne používame, keď hovoríme o morálnych aspektoch našich činov. Obsah: 1. Filozofická etika alebo: Je dobro a zlo relatívne? 2. Výchova alebo: Princíp potešenia a princíp reality 3. Vzdelanie alebo: Vlastný záujem a pocit hodnoty 4. Spravodlivosť alebo: Ja a tí druhí 5. Zmýšľanie a zodpovednosť alebo: Posväcuje cieľ prostriedky? 6. Jednotlivec alebo: Musíme vždy konať podľa svojho svedomia? 7. To bezpodmienečné alebo: Čo robí konanie dobrým? 8. Odovzdanosť alebo: Postoj k tomu, čo nemôžeme zmeniť Vydanie prvé

Pokus o nalezení etického základu, který by objasnil dualismus eudaimonismu a universalismu. ISBN 80-86005-01-0 je chybné, správné ISBN 80-86005-70-4 není v knize uvedeno.