Lokální umrtvení

Zápletka románu, odehrávajícího se převážně v roce 1967, se točí kolem gymnazisty Scherbauma, který plánuje veřejně upálit svého jezevčíka před berlínským hotelem Kempinski, aby šokoval konzumní společnost, jejíž svědomí je podle něj otupeno. Jeho učitel Starusch, vypravěč a autorovo alter ego, se snaží Scherbauma odradit, i když s jeho názory v zásadě sympatizuje. Groteskně-humorná struktura vyprávění se odvíjí od Staruschovy bolestivé terapie chrupu, během níž se mu vybavují osobní selhání a vzpomínky na válku a hospodářský zázrak. Tyto reminiscence odhalují zásadní problémy německé společnosti adenauerovské éry, včetně nepotrestaných válečných zločinců. Mezi postavami se objevuje i generál Schörner, známý svou krutostí v posledních dnech války. Grass, jako jeden z prvních levicových intelektuálů, poskytuje ironickou a vyváženou analýzu mentality a ideologií, které vedly k radikálnímu „studentskému hnutí“ v roce 1968. Přitakává jeho pohnutkám a cílům, ale distancuje se od prostředků, které často vedly k zaslepenému terorismu.