Parámetros
- 608 páginas
- 22 horas de lectura
Más información sobre el libro
Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických, rétorických a narativních postupů, které v sobě implicitně nesou jistou obecnou představu o zákonitostech historie, o možnostech vysvětlení historických fakt, stejně jako o možnostech proměny společnosti (tedy ideologii). Právě za to, že analyzuje historická díla prostředky vyhrazenými doposud převážně dílům fikčním (v tom se nechává inspirovat třeba Giambattistou Vicem), sklízel White vždy ostrou kritiku. Podle kritiků totiž ignoruje rozdílný ontologický status fikčního a historiografického diskursu. Navzdory této kritice zůstává Metahistorie zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.
Compra de libros
Metahistorie, Hayden V. White
- Idioma
- Publicado en
- 2011
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Metahistorie
- Idioma
- Checo
- Autores
- Hayden V. White
- Editorial
- Host
- Publicado en
- 2011
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 608
- ISBN10
- 8072943766
- ISBN13
- 9788072943760
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Ciencias sociales, Tema histórico, Historia, Temática filosófica, Teoría literaria, Filosofía, Siglo XIX, Historia de Europa, Crítica literaria, Teorías científicas, Historia Cultural, Narración, Historia literaria, historia de la literatura, Historiografía, Filosofía de la Ciencia, Filosofía de la Historia, Narratividad
- Primera publicación
- 1973
- Título original
- Metahistory
- Calificación
- 4,1 de 5
- Descripción
- Kniha Metahistorie vyšla poprvé roku 1973. Hlavní myšlenka Whiteovy analýzy historiků a filozofů dějin spočívá v tom, že historické dílo nikdy není objektivním zachycením toho, „co se skutečně stalo“. Historická fakta totiž historik uchopuje pomocí básnických, rétorických a narativních postupů, které v sobě implicitně nesou jistou obecnou představu o zákonitostech historie, o možnostech vysvětlení historických fakt, stejně jako o možnostech proměny společnosti (tedy ideologii). Právě za to, že analyzuje historická díla prostředky vyhrazenými doposud převážně dílům fikčním (v tom se nechává inspirovat třeba Giambattistou Vicem), sklízel White vždy ostrou kritiku. Podle kritiků totiž ignoruje rozdílný ontologický status fikčního a historiografického diskursu. Navzdory této kritice zůstává Metahistorie zřejmě nejvlivnějším dílem v oblasti metodologie historiografie, přinejmenším v druhé polovině dvacátého století.