Más información sobre el libro
V Krátkých rozhovorech s odpornými muži (1999) podává David Foster Wallace zprávu o lidských bytostech zasažených úzkostí, nejistotou a osamoceností. Formálně rozmanitý soubor povídek je jakousi verbální anatomií vztahu mezi pohlavími, výpravou do světa myslí a těl „prozacového národa“. Titulní cyklus, který prorůstá celou knihou, má podobu přepisu rozhovorů s 18 muži, jejichž promluvy jsou formovány nepřítomností tázající osoby. Strach mužů z ženských soudů tu ústí v egománii, mizogynii a objektivizaci svého protějšku. Wallacovy prozaické útvary jsou obydleny personalizovanými postoji, s nimiž by se málokdo chtěl identifikovat, které se ale mnohým budou zdát až znepokojivě povědomé. Mluví tu přízraky, nebo skutečné osoby v nás?
Compra de libros
Krátké rozhovory s odpornými muži, David Foster Wallace, Martin Pokorný
- Idioma
- Publicado en
- 2018
- Encuadernación
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Krátké rozhovory s odpornými muži
- Idioma
- Checo
- Autores
- David Foster Wallace, Martin Pokorný
- Editorial
- Rubato
- Publicado en
- 2018
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 8087705653
- ISBN13
- 9788087705650
- Serie
- Recogida
- Próza (Rubato)
- Etiquetas
- Ficción, Historias reales, Humor, Ficción contemporánea, Cuentos cortos, Teatro, Literatura americana, Periodismo & Ensayos, Cuentos, Adaptada al cine, Entrevistas, Depresión, Narración, Hombres, Mente humana, Realismo histérico
- Primera publicación
- 1999
- Título original
- Brief Interviews with Hideous Men
- Calificación
- 3,9 de 5
- Descripción
- V Krátkých rozhovorech s odpornými muži (1999) podává David Foster Wallace zprávu o lidských bytostech zasažených úzkostí, nejistotou a osamoceností. Formálně rozmanitý soubor povídek je jakousi verbální anatomií vztahu mezi pohlavími, výpravou do světa myslí a těl „prozacového národa“. Titulní cyklus, který prorůstá celou knihou, má podobu přepisu rozhovorů s 18 muži, jejichž promluvy jsou formovány nepřítomností tázající osoby. Strach mužů z ženských soudů tu ústí v egománii, mizogynii a objektivizaci svého protějšku. Wallacovy prozaické útvary jsou obydleny personalizovanými postoji, s nimiž by se málokdo chtěl identifikovat, které se ale mnohým budou zdát až znepokojivě povědomé. Mluví tu přízraky, nebo skutečné osoby v nás?