Bookbot

Ať múzy promluví

Autores

  • Autores varios

Valoración del libro

Más información sobre el libro

Tři byzantská kvazidramata. Kniha představuje tři pozoruhodné literární experimenty vzniklé v 9. a 12. století: Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válku Theodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira. Označení „kvazidramata“ sice literární formou odkazuje ke dramatu, nicméně díla pravděpodobně nebyla určena ke scénickému provedení – potřeba divadla se v Byzanci nasycuje spíše nepřímo v různých projevech teatrality. Byzantští učenci jejich prostřednictvím ohledávali drama jako literární druh a tragédii či komedii jako žánr prostřednictvím nich samých (jsou to v jistém smyslu metadramatické skladby). Čteme-li tedy tyto texty, můžeme být svědky dobové rekonstrukce zaniklého umění a ožívá před námi diskuse o literatuře v 9. a 12. století.Představovaná díla navazují výrazovými prostředky na antickou tragédii, ale zasazují je do nového kontextu, ať již je to kontext křesťanský a vzniká tak biblické drama, nebo je tragédie parodována, či je dokonce využito komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála. Vynikají dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a dosvědčují vzdělání, nadání, vynalézavost i smysl pro humor svých autorů, vlastnosti tolikrát byzantským učencům upírané.

Compra de libros

Ať múzy promluví, Autores varios

Idioma
Publicado en
2012
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

5,0
Excelente
1 Valoraciones

Nos falta tu reseña aquí

Título
Ať múzy promluví
Idioma
Checo
Editorial
Pavel Mervart
Publicado en
2012
Formato
Tapa dura
Páginas
121
ISBN10
8074650278
ISBN13
9788074650277
Serie
Calificación
5 de 5
Descripción
Tři byzantská kvazidramata. Kniha představuje tři pozoruhodné literární experimenty vzniklé v 9. a 12. století: Verše o Adamovi Ignatia Diakona, Kočkomyší válku Theodóra Prodroma a Dramation Michaéla Haplúcheira. Označení „kvazidramata“ sice literární formou odkazuje ke dramatu, nicméně díla pravděpodobně nebyla určena ke scénickému provedení – potřeba divadla se v Byzanci nasycuje spíše nepřímo v různých projevech teatrality. Byzantští učenci jejich prostřednictvím ohledávali drama jako literární druh a tragédii či komedii jako žánr prostřednictvím nich samých (jsou to v jistém smyslu metadramatické skladby). Čteme-li tedy tyto texty, můžeme být svědky dobové rekonstrukce zaniklého umění a ožívá před námi diskuse o literatuře v 9. a 12. století.Představovaná díla navazují výrazovými prostředky na antickou tragédii, ale zasazují je do nového kontextu, ať již je to kontext křesťanský a vzniká tak biblické drama, nebo je tragédie parodována, či je dokonce využito komediálních postupů aristofanského rázu k dobově aktuální diskusi o společenském postavení intelektuála. Vynikají dramatickými a potenciálně i divadelními kvalitami a dosvědčují vzdělání, nadání, vynalézavost i smysl pro humor svých autorů, vlastnosti tolikrát byzantským učencům upírané.