Verše psané na vodu

V antologii ze starojaponských básnických sbírek Kokinšů (asi z 10. stol.), z níž je vybrána většina básní, a Manjošú (přibl. 3. pol. 8. stol.), je zahrnuto na 50 pětiverší, opěvujících krásu květin i žen, marnou lásku, smutek stárnutí a loučení i září luny. Na rozdíl od originálu jsou básně rýmovány. Úvod básníka Ki no Curajuki, jednoho z pořadatelů sbírky Kokinšú, nás poučuje o jejím vzniku.