Parámetros
- 312 páginas
- 11 horas de lectura
Más información sobre el libro
Roku 642 dobylo Alexandrii vojsko generála Amrua. Měl za úkol splnit příkaz medinského kalifa Omara a spálit na milion knih, které byly uloženy ve slavné knihovně. Tím měl sprovodit ze světa to, co je v rozporu s islámem. Starý křesťanský filozof, židovský lékař a krásná a vzdělaná Hypatia se pokoušejí Amrua přesvědčit, aby chrám veškerého vědění lidstva neničil. Vyprávějí mu o učencích, básnících a filozofech, kteří v knihovně žili a pracovali: o Eulidovi, Archimédovi, astronomovi Ptolemaiovi i mnoha dalších, kteří za hledáním pravdy zaplatili životem. Dokáže navzdory tomu Amru splnit svůj úkol? Skutečně spálili věhlasnou knihovnu Arabové? Nebo se stala v průběhu věků obětí lidské nepřejícnosti?
Compra de libros
Alexandrijská knihovna, JeanPierre Luminet
- Idioma
- Publicado en
- 2003
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa dura),
- Estado del libro
- Bueno
- Precio
- 0,79 €
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Alexandrijská knihovna
- Idioma
- Checo
- Autores
- JeanPierre Luminet
- Editorial
- Alpress
- Publicado en
- 2003
- Formato
- Tapa dura
- Páginas
- 312
- ISBN10
- 8072189425
- ISBN13
- 9788072189427
- Serie
- Recogida
- Klokan
- Etiquetas
- Ficción, Novelas históricas, Temas religiosos, Antigüedad, Bibliotecas
- Título original
- Le Baton d'Euclide
- Calificación
- 2,8 de 5
- Descripción
- Roku 642 dobylo Alexandrii vojsko generála Amrua. Měl za úkol splnit příkaz medinského kalifa Omara a spálit na milion knih, které byly uloženy ve slavné knihovně. Tím měl sprovodit ze světa to, co je v rozporu s islámem. Starý křesťanský filozof, židovský lékař a krásná a vzdělaná Hypatia se pokoušejí Amrua přesvědčit, aby chrám veškerého vědění lidstva neničil. Vyprávějí mu o učencích, básnících a filozofech, kteří v knihovně žili a pracovali: o Eulidovi, Archimédovi, astronomovi Ptolemaiovi i mnoha dalších, kteří za hledáním pravdy zaplatili životem. Dokáže navzdory tomu Amru splnit svůj úkol? Skutečně spálili věhlasnou knihovnu Arabové? Nebo se stala v průběhu věků obětí lidské nepřejícnosti?