Barva času je žlutá

Miroslav Fišmeister (*1976) je moravský básník s řadou básnických knížek na svém literárním kontě. Deklaruje se rovněž jako „amatérský přírodovědec“. Žádná vyskokoškolská studia nedokončil, jako by se řídil moudrou radou Bohuslava Reynka, který takto za opuštění školských duchamoren pochválil svého času jiného básníka (jehož kritické stati a eseje vyšly rovněž v nakladatelství Vetus Via, pod názvem Ztracené kuře, nedlouho před autorovou smrtí roku 1999) – Karla Křepelku. Psaní Miroslava Fišmeistera je zvláštním způsobem citlivé a bezbranné, s intuitivními záchvěvy skutečné poézie, která dovede „ničeho nežádat“, „nikam nejít“, po ničem dychtivě neprahnout, jen naslouchat a lehkým perem, samozřejmým jako mávnutí motýlího křídla, slovy zachycovat svět svého snění. Je plachá, niterná, důvěrná a vstřícná k čistému vidění dětí a Božích bláznů, kteří jakoby jediní věděli, kdo je poslal, co vlastně v tom světě praktičnosti a vyprahlého „rozumu“ skutečně činit, čím opravdově žít. Knížka Barva času je žlutá rozhodně představuje pro naši „jazykovou oblast“ jeden ze zdařilých pokusů o důsledný soubor haiku. – Jaroslav Erik Frič. – – Typografie František Štorm