Más información sobre el libro
Kinematografie se ve zpětném pohledu jeví jako nejvlivnější médium minulého století, zejména v jeho první polovině. Tento zájem o počátky filmového myšlení, v němž významně figurovali čeští autoři, se odráží v antologii, která mapuje proměny českého myšlení o filmu od roku 1904 do 1950. Toto období zahrnuje nástup hraných filmů a veřejnou debatu o jejich kulturním významu až po zrušení Československého filmového ústavu. První polovina 20. století byla obdobím formování kinematografie jako masového média a nástroje státní propagandy. Psaní o filmu tehdy nebylo běžnou součástí kulturního provozu, přesto ovlivňovalo vnímání tohoto nového média. Autoři z různých oborů, jako estetici, kritici či režiséři, přispěli k rozvoji filmové teorie. Někteří, jako Karel Čapek a Karel Teige, dosáhli mezinárodního uznání. Cílem knihy není oslava známých osobností, ale prezentace komplexního obrazu psaní o filmu jako diskurzivního pole, kde se střetávaly různé vlivy a vznikaly novátorské myšlenky. Tyto myšlenky, ovlivněné tradicemi z různých zemí a oborů, ukazují film jako médium, které transformuje subjektivní zkušenost a kulturní hodnoty. Antologie se zaměřuje na texty, které reflektují vývoj filmu jako média a sociální instituce, a ukazuje, jak film boří hierarchie kulturních hodnot.
Compra de libros
Stále kinema, Petr Szczepanik, Jaroslav Anděl
- Idioma
- Publicado en
- 2008
- product-detail.submit-box.info.binding
- (Tapa blanda)
Métodos de pago
Nos falta tu reseña aquí
- Título
- Stále kinema
- Idioma
- Checo
- Autores
- Petr Szczepanik, Jaroslav Anděl
- Editorial
- Národní filmový archiv
- Publicado en
- 2008
- Formato
- Tapa blanda
- ISBN10
- 8070041366
- ISBN13
- 9788070041369
- Serie
- Etiquetas
- No ficción, Arte / Cultura, Arte, Compilaciones, antologías, Lecturas, Karel Čapek, 1890-1938
- Calificación
- 4,65 de 5
- Descripción
- Kinematografie se ve zpětném pohledu jeví jako nejvlivnější médium minulého století, zejména v jeho první polovině. Tento zájem o počátky filmového myšlení, v němž významně figurovali čeští autoři, se odráží v antologii, která mapuje proměny českého myšlení o filmu od roku 1904 do 1950. Toto období zahrnuje nástup hraných filmů a veřejnou debatu o jejich kulturním významu až po zrušení Československého filmového ústavu. První polovina 20. století byla obdobím formování kinematografie jako masového média a nástroje státní propagandy. Psaní o filmu tehdy nebylo běžnou součástí kulturního provozu, přesto ovlivňovalo vnímání tohoto nového média. Autoři z různých oborů, jako estetici, kritici či režiséři, přispěli k rozvoji filmové teorie. Někteří, jako Karel Čapek a Karel Teige, dosáhli mezinárodního uznání. Cílem knihy není oslava známých osobností, ale prezentace komplexního obrazu psaní o filmu jako diskurzivního pole, kde se střetávaly různé vlivy a vznikaly novátorské myšlenky. Tyto myšlenky, ovlivněné tradicemi z různých zemí a oborů, ukazují film jako médium, které transformuje subjektivní zkušenost a kulturní hodnoty. Antologie se zaměřuje na texty, které reflektují vývoj filmu jako média a sociální instituce, a ukazuje, jak film boří hierarchie kulturních hodnot.