Bookbot

„Drahý pane kancléři …“: Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala - II. díl (1936–1939 /1945/)

Parámetros

  • 390 páginas
  • 14 horas de lectura

Más información sobre el libro

Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936–1939. Tento celek byl editory doplněn o pět dokumentů přibližujících osudy P. Šámala a členů jeho rodiny v době druhé světové války v letech 1940 až 1945. Obdobně jako v případě prvního dílu edice (1921–1935) představují zpřístupněné dokumenty historicky významný pramen, v němž se zřetelně odráží především osobní život obou aktérů, i když opomenuta ani tentokrát není problematika vývoje československé historické vědy a kultury v daném období. Zajímavé jsou rovněž postřehy a názory M. Paulové a P. Šámalu na události domácího a zahraničního politického života. V tomto kontextu je třeba upozornit zejména na písemnosti věnující se pobytu jugoslávského exilového politika Svetozara Pribićeviće v Československu v roce 1936, úmrtí prezidenta T. G. Masaryka o rok později, či vyhrocující se vnitropolitické i zahraničněpolitické situaci, v níž se mladá republika ocitla v roce 1938.

Compra de libros

„Drahý pane kancléři …“: Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala - II. díl (1936–1939 /1945/), Jan Hálek, Daniela Brádlerová

Idioma
Publicado en
2012
Encuadernación
(Tapa dura)
Te avisaremos por correo electrónico en cuanto lo localicemos.

Métodos de pago

Nadie lo ha calificado todavía.Añadir reseña

Título
„Drahý pane kancléři …“: Vzájemná korespondence Milady Paulové a Přemysla Šámala - II. díl (1936–1939 /1945/)
Idioma
Checo
Publicado en
2012
Formato
Tapa dura
Páginas
390
ISBN10
8086495930
ISBN13
9788086495934
Serie
Descripción
Druhý díl edice vzájemné korespondence mezi historičkou Miladou Paulovou a kancléřem prezidenta republiky Přemyslem Šámalem zachycuje období let 1936–1939. Tento celek byl editory doplněn o pět dokumentů přibližujících osudy P. Šámala a členů jeho rodiny v době druhé světové války v letech 1940 až 1945. Obdobně jako v případě prvního dílu edice (1921–1935) představují zpřístupněné dokumenty historicky významný pramen, v němž se zřetelně odráží především osobní život obou aktérů, i když opomenuta ani tentokrát není problematika vývoje československé historické vědy a kultury v daném období. Zajímavé jsou rovněž postřehy a názory M. Paulové a P. Šámalu na události domácího a zahraničního politického života. V tomto kontextu je třeba upozornit zejména na písemnosti věnující se pobytu jugoslávského exilového politika Svetozara Pribićeviće v Československu v roce 1936, úmrtí prezidenta T. G. Masaryka o rok později, či vyhrocující se vnitropolitické i zahraničněpolitické situaci, v níž se mladá republika ocitla v roce 1938.