Psychologie souhlasu. Hlubinná studie o bytostném sjednocení

Před listopadovým politickým převratem v roce 1989 nebylo mnoho důvodů věnovat pozornost fenoménům souhlasu. Většinový nesouhlas se státním zřízením byl zřejmý, avšak neoficiální. Oficiální souhlas byl samozřejmostí, zamlčeným předpokladem. Po převratu se situace radikálně změnila; lidé mohli souhlasit i nesouhlasit veřejně. Projevy nesouhlasu však často vykazovaly nezralost. Například jeden muž držel hladovku před Hradem, aby přiměl prezidenta Václava Havla intervenovat u své manželky, která ho nechtěla pustit do bytu. Jinde se protestovalo proti zřízení uprchlického tábora, přestože naše země v minulosti opustilo mnoho uprchlíků. Tato situace mě přiměla systematicky zkoumat souhlas a nesouhlas, přičemž jsem byl překvapen psychickou energií, která je s nimi spojena. Zjistil jsem, že na sociologické úrovni není tato energie tak mocná jako na duchovních základech. Byl jsem vtažen do světa archetypů, což málem ohrozilo mé zdraví. Nakonec jsem se vymanil z této fascinující moci, což změnilo můj pohled na realitu. Uvědomil jsem si, jak je důležité sjednocení s vlastní bytostnou podstatou, neboť základním projevem souhlasu s existencí je náš příchod na tento svět. Doufám, že tato studie bude inspirací a průvodcem na cestě k sobě samému, i když se zaměřuje na překážky na této cestě.